Hlavní obrázek
Home
Tečka
Tečka
Detail projektu
Obnova zámku Svijany | EHP, Norské fondy | 2016 | P. BRESTOVANSKÝ
Popis projektu

V roce 2013 zakoupila společnost Pivovar Svijany, a. s., zdejší chátrající zámek z roku 1578 a rozhodla se mu navrátit jeho dřívější důstojnou podobu. Ve velmi krátké době bylo toto historické sídlo citlivě opraveno z vlastních zdrojů pivovaru s přispěním grantu z EHP a Norských fondů. Oprava trvala pouhých 14 měsíců a 25. června 2016 proběhlo slavnostní otevření zámku pro veřejnost. Nachází se zde nové kulturně-historické centrum s výstavními prostorami, které ukazují nejstarší dějiny Libereckého kraje a propagují unikátní archeologické naleziště středoevropského významu a další významné památky regionu. Svijany se tak opět staly vstupní branou do Libereckého kraje a důstojně jej reprezentují.  Projekt obnovy zámku a jeho zpřístupnění veřejnosti byl podpořen partnerskou spoluprací s Libereckým krajem, obcí Svijany, Severočeským muzeem, Národním památkovým ústavem, ÚPS na Sychrově, a vzdělávacím centrem ŽIVOT HROU (Montessori). V oblasti archeologie byl do projektu zapojen oficiální zahraniční partner Institute of Archaeology z Reykjavíku z Islandu.

Ohlasy
Články
5. 9. 2016 Svijanský barokní zámek po letech chátrání září, před zkázou ho zachránil pivovar (Novinky)

5. 10. 2015 Archeologové našli ve Svijanech tři tisíce let starou pravěkou jehlici (IDNES.cz)

12. 7. 2015 Jak se žilo a umíralo v pravěku? Napoví vykopávky z Příšovic (Deník)

Reportáže
25. 6. 2017 Toulavá kamera (Česká televize)
22. 6. 2015 Rekonstrukce svijanského zámku (Česká televize)
Výstupy
Rekonstrukce zámku

V areálu zámku Svijany si návštěvníci mohou prohlédnout novou expozici s unikátními archeologickými nálezy z doby bronzové, které pochází z okolí í Příšovic a Svijan, zrekonstruovaný interiér zámku včetně kaple s restaurovanými stropními freskami, výstavní prostory o historii zámku a jeho majitelích, menší expozici o podzemí Libereckého kraje, pivovarnickou a lázeňskou miniexpozici a část věnovanou Islandu, romské menšině a Montessori vzdělávání.

 

V zámecké zahradě bylo vybudováno pískoviště, které je pro zvídavé děti zároveň archeologickým nalezištěm. Zde si mohou pod vrstvou písku odkrýt kostru prasete, jejíž část byla v zahradě archeologickým výzkumem objevena. Zároveň se zde nachází rekonstrukce dřevěné svatyně z doby bronzové, replika pícky na tavení bronzu nebo funkční replika pícky ze 13. století na pečení chleba.

Archelogická expozice

Součástí výstavy, která je výsledkem výše uvedeného grantu, jsou největší archeologické nálezy pocházejí až z období posledních dvou desetiletí (1995–2015). To bylo v Příšovicích objeveno archeologem Petrem Brestovanským v roce 2005 pohřebiště z doby bronzové „Na Cecilce“ s téměř devadesáti žárovými hroby a v roce 2007 sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné u dálnice, kde se následně podařilo odkrýt sedmnáct půdorysů domů a dvě desítky výrobních okrsků. Nádoby z pohřebiště „Na Cecilce“ jsou v bezvadném stavu po nákladné rekonstrukci, jež trvala téměř deset let a Severočeskému muzeu jako správci těchto sbírek ji hradil Liberecký kraj. Nejvíce nádob bylo rekonstruováno v laboratoři v Bylanech paní Annou Kellerovou a část hrobů laboratorně zpracovalo Západočeské muzeum v Plzni. Severočeské muzeum jako partner tohoto projektu zapůjčilo všechny vystavené exponáty bezplatně.

 

Svijany a Příšovice jsou od poloviny 19. století velmi významné díky unikátním archeologickým nálezům a patří k nejvýznamnějším pravěkým sídelním oblastem celého Pojizeří. Prvním unikátním nálezem ve Svijanech se roku 1854 stal hromadný nález bronzových labutěk. V září roku 1890 bylo na polích severovýchodně od zámku Svijany objeveno při hluboké orbě jedno z prvních pohřebišť z pozdní doby bronzové. Největší nálezy však pocházejí až z období posledních dvou desetiletí. To bylo v Příšovicích objeveno archeologem Petrem Brestovanským v roce 2005 pohřebiště z doby bronzové „Na Cecilce“ s téměř devadesáti žárovými hroby a v roce 2007 sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné u dálnice, kde se podařilo následně odkrýt sedmnáct půdorysů domů a dvě desítky výrobních okrsků. Nádoby z pohřebiště „Na Cecilce“ jsou v bezvadném stavu po nákladné rekonstrukci, jež trvala téměř deset let a Severočeskému muzeu jako správci těchto sbírek ji hradil Liberecký kraj. Nejvíce nádob bylo rekonstruováno v laboratoři v Bylanech paní Annou Kellerovou a část hrobů laboratorně zpracovalo Západočeské muzeum v Plzni. Severočeské muzeum jako partner tohoto projektu zapůjčilo všechny vystavené exponáty bezplatně.

 

V ústřední výstavní místnosti s pódiem a se stěnami potaženými černým sametem se nachází hlavní část archeologické expozice. Zde jsou v ploše pod pochozími skly vymodelovány jámy žárových hrobů, přesně ve tvaru a orientaci tak, jak byly nalezeny v letech 2005–2006 na „Na Cecilce“. V jamách jsou originály pohřebních nádob, které byly někdy nalézány v hloubce pouhých 28 centimetrů pod povrchem. Za pozornost určitě stojí unikátní chrastítka neboli štěrchátka, které archeologové nacházeli buď v dětských hrobech nebo v hrobech tzv. šamanů. Tyto unikátní artefakty v sobě uchovávají 3 000 let starý zvuk. Zatřeste si chrastítkem a uslyšíte stejný zvuk, který slyšeli naši předkové z doby bronzové. Mimořádným nálezem ve Svijanech, který uvidíte v zámecké expozici, se již 14. ledna 1854 stal „poklad“ bronzových labutěk objevený ve Vaníčkově lomu na pravém břehu Jizery. Celkem zde bylo nalezeno 29 bronzových předmětů, identifikovaných později jako součásti vzácného kultovního vozíku. Díky obětavosti pana Buriánka, rolníka z Loukova, a hostinského Žáka z Podolí, kteří tyto nálezy odkoupili od nálezce a věnovali Národnímu muzeu v Praze, byl pro archeologickou vědu již před více jak jeden a půl stoletím zachráněn jeden z nejvýznamnějších nálezů z českého pravěku.

Archeologický výzkum

Souběžně s obnovou svijanského zámku se v letech 2015–2016 prováděl též archeologický výzkum zaměřený na kontrolu zemních prací a výkopů pro inženýrské sítě v budově a v okolí zámku. Západně od „bývalé školy“ byla při hloubení jímky na vápno narušena sídlištní vrstva s keramikou z vrcholného středověku (14.–15. století). V zámku se archeologové soustředili na dokumentaci a fotogrammetrii původních topinkových dlažeb ze 17.–18. století, které i přes nutnost stavebních zásahů byly z větší části zachráněny a zachovány v původním stavu.

 

Další nečekaný nález čekal archeology v malé kapli Nalezení Sv. Kříže. Tam byla ve zdi široké 1,7 metru objevena pec z 2. poloviny 18. století. V bývalé zámecké zahradě však byly nálezy největší. Toto úchvatné naleziště a konzerva naší prehistorie a historie v sobě uchovávala drobné fragmenty kamenných nástrojů z doby kamenné, ale hlavně sídelní a odpadní jámy z doby bronzové. V jedné z těchto jam, porušené nově nalezenou mohutnou zdí z pískovcových štuků z 18. století, byla objevena i neporušená překrásná jehlice stará přes 3 000 let, která nyní tvoří součást bronzového pokladu v expozici. Několik metrů od jižní stěny zámku se podařilo objevit i nádobu starou přes 2 500 let, kterou můžete obdivovat v tajemné chodbě před expozicí s hroby. Při hloubení základů pro retenční nádrž se podařilo objevit i půdorys stavby ze druhé poloviny 13. století a v ní na dně jámy ostatky hospodářských zvířat, mj. prasete. Toto prase, jinak řečeno „swinie“, dalo dnešním Svijanům dokonce jejich název. Mezi nejnovější nálezy ze zámecké zahrady patří mince samotného Ludvíka XIV. – francouzského krále Slunce – nebo vzácný medailonek se Sv. Benediktem z 18. století.

Obnova zámku Svijany