Hlavní obrázek
Home
Tečka
Tečka
Slepí svědkové doby
Slepí svědkové doby
15.09.2022 – 08.01.2023

 

Prezentace výsledků tříletého vědeckovýzkumného projektu věnovanému knižní vazbě období české renesance. Po vynálezu knihtisku došlo ke zlevnění knihy a následné zvýšení tiskařské produkce si žádalo rychlejší metody výzdoby knižních vazeb, jejichž účel byl vždy primárně ochranný. Bylo nutné nalézt rychlejší řešení výzdoby a tím se stal tzv. slepotisk. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu. Výstava by měla návštěvníkům přiblížit jednak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, jednak zasadit vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zároveň chceme poukázat na kulturní zázemí a východiska činnosti, která se pohybuje na pomezí umění a řemesla. Jako ukázka uměleckého řemesla pak budou představeny staré tisky ze sbírek Severočeského muzea, naprostá většina těchto svazků bude představena veřejnosti vůbec poprvé.Zvláštní pozornost bude na výstavě věnována profesorovi Bohumilu Nuskovi, který se v letošním roce dožívá 90 let a jehož frotáže (tužkové obtahy) exemplářů a knihvazačského nářadí stály na počátku tohoto projektu.
Výstava s podtitulem Slepotisk na české knižní vazbě 16. století se věnuje knižní vazbě období české renesance a prezentuje výsledky tříletého vědeckovýzkumného projektu.
Po vynálezu knihtisku došlo ke zlevnění knihy a následné zvýšení tiskařské produkce si žádalo rychlejší metody výzdoby knižních vazeb, jejichž účel byl vždy primárně ochranný. Bylo nutné nalézt rychlejší řešení výzdoby a tím se stal tzv. slepotisk. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu.
Výstava by měla návštěvníkům přiblížit jednak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, jednak zasadit vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zároveň chceme poukázat na kulturní zázemí a východiska činnosti, která se pohybuje na pomezí umění a řemesla. Jako ukázka uměleckého řemesla pak budou představeny staré tisky ze sbírek Severočeského muzea, naprostá většina těchto svazků bude představena veřejnosti vůbec poprvé.
Zvláštní pozornost bude na výstavě věnována profesorovi Bohumilu Nuskovi, který se v letošním roce dožívá 90 let a jehož frotáže (tužkové obtahy) exemplářů a knihvazačského nářadí stály na počátku tohoto projektu.

 

Po vynálezu knihtisku došlo ke zlevnění knihy a následné zvýšení tiskařské produkce si žádalo rychlejší metody výzdoby knižních vazeb, jejichž účel byl vždy primárně ochranný. Bylo nutné nalézt rychlejší řešení výzdoby a tím se stal tzv. slepotisk. Technika slepotisku spočívala v otištění zahřátého kovového nářadí do zvlhčené usně, následně otisk v kůži zůstal. Tato technika se začala používat od konce 15. století a ve století 16. dosáhla svého vrcholu.

Výstava by měla návštěvníkům přiblížit jednak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, jednak zasadit vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zároveň chceme poukázat na kulturní zázemí a východiska činnosti, která se pohybuje na pomezí umění a řemesla. Jako ukázka uměleckého řemesla pak budou představeny staré tisky ze sbírek Severočeského muzea, naprostá většina těchto svazků bude představena veřejnosti vůbec poprvé.

Zvláštní pozornost bude na výstavě věnována profesorovi Bohumilu Nuskovi, který se v letošním roce dožívá 90 let a jehož frotáže (tužkové obtahy) exemplářů a knihvazačského nářadí stály na počátku tohoto projektu.

 

KapičkaAnna Kašparová
Kurátor