V roce 2020 byl ve spolupráci s Univerzitou Pardubice zahájen tříletý projekt, který se věnuje
výzkumu a evidenci historických knižních vazeb. Za Severočeské muzeum se projektu účastní Anna Kašparová a Petra Šťovíčková. Práce navazuje na práci profesora B. Nusky, jehož materiál, který shromáždil v průběhu téměř dvaceti let (přes dva tisíce frotáží knižních vazeb) bude digitalizován a kriticky zpracován. Výstupy projektu budou databáze slepotiskové výzdoby renesančních vazeb, která bude sloužit k systematické vědecké evidenci knihvazačského nářadí určeného pro tzv. slepotisk (kolek, váleček, plotna), dále specializovaná mapa knihvazačů a anonymních knihvazačských dílen z českých zemí 16. století, která poskytne informace o řemeslném zázemí, náboženském profilu, mentalitě a síle čtenářských komunit v regionech a na úrovni kulturně-politických center. Mapa bude elektronicky propojena s mapou tuzemských knihtiskařů, kterou řeší projekt NAKI DG16P02HO15 (2016–2020) Knihověda.cz. Certifikovaná metodika slepotiskové výzdoby vazeb vyřeší problém se současným neunifikovaným popisem slepotiskové výzdoby knih. Vedle stanovení postupu při popisu a dokumentaci samotné výzdoby vazeb, nabídne sjednocenou česko-německou terminologii, která se promítne do zkvalitnění retrospektivní národní bibliografie i do konstituování specifické badatelské profese, která v ČR nejméně 50 let chybí. Posledním výstupem je výstava s kritickým katalogem, která přiblíží technologické a uměnovědné zázemí historické knižní vazby jakož i její místo ve vývoji čtenářství a intelektualizace celé společnosti.
Grantový projekt rozšiřuje podobu běžného formálního vzdělávání o benefity, které nabízí prostředí Severočeského muzea. Současně poskytuje nové příležitosti k profesnímu rozvoji jak vyučujícím, tak i lektorům.
Projekt využívá možnosti propojení umělecko-historického a přírodovědného pohledu na kulturu. Jako ústřední téma slouží vyobrazení ptactva na exponátech uložených ve sbírkách Severočeského muzea. Cílem projektu je snaha přivést účastníky k zamyšlení nad symbolikou exponátů ve vztahu ke kulturnímu nastavení společnosti v období, ve kterém vznikaly – velkou roli hrají dobové a místní souvislosti ve vztahu k přírodovědným vlastnostem vyobrazených druhů ptactva. Zvýšená pozornost je dále věnována druhům žijícím v oblasti Jizerských hor s důrazem na jejich místní ochranu a zajímavosti.
|