Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

LOT SE SVÝMI DCERAMI

NALEZENÍ MOJŽÍŠE

LOT SE SVÝMI DCERAMI

NALEZENÍ
MOJŽÍŠE


barevná podmalba
dílna Vincenze Jankeho
Nový Bor,
1. tř. 19. stol.
sbírka NM Praha
inv.č. H2-158837,
H2-158838

Tvorba malíře Vincenze Jankeho zahrnovala pestrou škálu námětů, mezi nimiž se vyskytovaly i příběhy ze Starého zákona. Ve sbírce Národního muzea Praha se nalézají dvě podmalby na skle s těmito tématy: Lot se svými dcerami a Nalezení Mojžíše.

Lot, jediný spravedlivý muž v Sodomě, byl varován anděly, že Hospodin chystá zkázu obou hříšných měst Sodomy a Gomory. Lotova manželka se při útěku ohlédla a při pohledu na hořící město se proměnila v solný sloup. Na podmalbě dcery opíjejí otce, aby omámen vínem s nimi zplodil novou generaci lidského rodu.

Faraón, vystrašený růstem počtu Izraelců v Egyptě, přikázal, aby byl každý chlapec po narození usmrcen. Mojžíšova matka nechala malého Mojžíše v ošatce v rákosí u břehu Nilu, kde jej nalezla faraonova dcera s dívkami. Mojžíšova sestra, jež přihlížela opodál, nabídla faraonově dceři, že zavolá kojnou z hebrejských žen. Ta souhlasila a Mojžíš se tak lstí vrátil ke své matce.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Zprávy | Exponáty měsíce



2017:

DÁMSKÝ ODĚVNÍ KOMPLET
ČERVEN 2017
DÁMSKÝ ODĚVNÍ KOMPLET
kabátek a sukně, Miriam Koreňová, 1995, hedvábná tkanina s lurexem, přírodní kůže, inv. č. T11551

V roce 1995 poprvé završilo 18 studentek tříleté bakalářské studium na Katedře textilního a oděvního návrhářství (dnes Katedra designu) Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci a vystavovalo své závěrečné práce v Severočeském muzeu v Liberci na výstavě Bakalářské juvenilie 1995. Zájem o bakalářské studium zaměřené na obor navrhování oděvů a textilií vysoce převyšoval možnost přijatých uchazečů, v té době studium podobného charakteru v Čechách neexistovalo. V letošním roce oslavuje Textilní fakulta TUL čtvrt století od založení nového bakalářského oboru v roce 1992. Jednou z prvních absolventek, které dokončily studijní program na tehdejší Katedře textilního a oděvního návrhářství v roce 1995 byla studentka Miriam Koreňová, jejíž dva komplety zakoupilo Severočeské muzeum do svých sbírek. Od té doby muzeum získalo téměř třicet studentských prací, zaměřených na odívání, nebo plošný textil.

VÁZA SIMPLE 3346
KVĚTEN 2017
VÁZA SIMPLE 3346
návrh Radek Brezar, 2014; realizace pro SM MOSER, a. s., Karlovy Vary, 2017; bezolovnaté berylové sklo podjímané bílým emailem, foukané, broušené, leštěné; výška 35 cm; přír. č. U49/2017

Mladý výtvarník Radek Brezar z Plavů (*1995), který v současné době studuje na Fakultě užitého umění Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L., prokázal mimořádný talent již v době svých studií na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Při Mezinárodním sympoziu uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje v roce 2013 ocenila odborná porota Brezarův šestidílný cyklus s názvem Pulo jako nejlepší práci v oboru hutně tvarovaného skla. O rok později zvítězil v kategorii středních škol v Ceně Ludwiga Mosera svými návrhy na vázy z broušeného skla natolik přesvědčivě, že tyto vázy zařadila proslulá karlovarská sklárna se stošedesátiletou tradicí do svého výrobního programu. Jednu z nich věnovala počátkem letošního roku sklárna MOSER, a. s., do sbírek Severočeského muzea v Liberci, a proto tento nejnovější přírůstek představujeme veřejnosti jako exponát měsíce května 2017.

ZEITGESCHICHTE DER HOCHGRÄFLICHEN CLAM GALLASSISCHEN FABRIKSTADT REICHENBERG
DUBEN 2017
ZEITGESCHICHTE DER HOCHGRÄFLICHEN CLAM GALLASSISCHEN FABRIKSTADT REICHENBERG
Karl Felgenhauer, Čechy, Křižany, 1812-1813

V německy psané kronice Liberce od křižanského faráře Karla Felgenhauera se mezi pp. 128 a 129 nachází kresba městského znaku Liberce s německým popisem. Autor ve své kronice odkazuje na starší kronikářské záznamy, které až do roku 1813 doplňuje vlastními zápisky. Kniha byla v roce 2016 v rámci grantového projektu Ministerstva kultury VISK 6 digitalizována a celou si ji můžete prohlédnout a pročíst na webových stránkách.

ZLATÝ ČTYŘDUKÁT 1915
ZLATÝ ČTYŘDUKÁT 1915
BŘEZEN 2017
ZLATÝ ČTYŘDUKÁT 1915
průměr: 39,6 mm, síla: 0,94 mm, hmotnost: 13,96 g
Zlaté investiční čtyřdukáty Františka Josefa I. s letopočtem 1915; celková váha všech mincí je 237,38 gramů v kvalitě 232/2 karátu (ryzost 986/1000 zlata); hmotnost ryzího zlata v mincích je 234 gramů

Koncem roku 2016 získalo Severočeské muzeum od Libereckého kraje soubor 17 historických investičních mincí z ryzího zlata. Jedná se o náhodný archeologický nález z Polubného, který poctivá nálezkyně odevzdala na Obecní úřad v Kořenově a odsud mince po roce doputovaly na Krajský úřad Libereckého kraje. Bližší údaje, jak a proč se depot mincí ocitl na Polubném, se bohužel asi už nedozvíme, přesto se jedná o mimořádně zajímavý nález, který byl zařazen jako cenná kuriozita do numismatických sbírek Severočeského muzea. Čtyřdukátové zlaté investiční mince datované rokem 1915 vídeňská mincovna stále razí jako oficiální novoražby.

ZLATÝ CEPÍN
ZLATÝ CEPÍN
ÚNOR 2017
ZLATÝ CEPÍN
putovní cena pro vítěze závodu "Jizerská 50"

Zlatý cepín je od roku 2001 putovní cenou pro vítěze závodu "Jizerská 50", jehož jméno se tradičně zapíše do štítku na rukojeti. Nápad na toto ocenění se zrodil u Oldřicha Kopala z Jablonce nad Nisou, jednoho ze zakladatelů tohoto dnes již legendárního lyžařského závodu. Cepín vyjadřuje původní sepětí Jizerské 50 s horolezeckým oddílem T. J. Lokomotiva Liberec, který byl hlavním pořadatelem závodu v jeho počátcích. Zlacený terč značí puklé Slunce - symbolické vyjádření tragédie Expedice Peru v roce 1970, jak ji ztvárnil sochař Jiří Seifert na horolezeckém hřbitově na Hrubé Skále v Českém ráji. Všichni členové tragické expedice, kteří v květnu 1970 zahynuli pod kamennou lavinou na Huascaránu, se krátce předtím účastnilo 3. ročníku závodu. Vzpomínka na horolezce od roku 1971 dodnes tvoří nedílnou součást zahajovacího ceremoniálu závodu.

POHÁR S PORTRÉTEM JOSEFA RIEDLA
LEDEN 2017
POHÁR S PORTRÉTEM JOSEFA RIEDLA
Čechy, Polubný, bezbarvé čiré sklo vrstvené kobaltem, broušené, řezané, malované, mezi lety 1894-1900, inv. č. S1311

V prosinci loňského roku uplynulo rovných 200 let od doby, kdy se narodil jeden z nejvýznamnějších členů rozvětveného sklářského rodu v Jizerských horách Josef Riedel (19. 12.1816 - 24. 4. 1894). V gründerském období druhé poloviny 19. století s úspěchem podnikal i v oblasti textilu a zpracování kovů, ale největšího věhlasu dosáhl v pokračování rodinné tradice. Do historie vstoupil jako Sklářský král Jizerských hor nebo též jako Otec sklářů. První označení připomíná obdivuhodné organizační schopnosti, s nimiž přispěl k nebývalému rozmachu svých četných sklářských podniků, druhé napovídá, že navzdory získanému postavení a bohatství neztratil sociální cítění. Za své zásluhy byl vyznamenán řádem císaře Františka Josefa I. Sklářský magnát Josef Riedel byl stoupencem všech pokrokových tendencí a s velkým pochopením přivítal rovněž založení Severočeského muzea v Liberci v roce 1873. O deset let později věnoval této mladé instituci velkorysý finanční dar na nákup sbírek a krátce na to se stal i čestným kurátorem. Pohár s portrétem tohoto významného příznivce Severočeského muzea věnoval do sbírek jeho syn Wilhelm Riedel v roce 1901.



2016:

Dáša Habšudová: Chromodoris
ŘÍJEN-PROSINEC 2016
CHROMODORIS
Dáša Habšudová, Združená stredná škola sklárska, Lednické Rovné, dvě hutně tvarované mísy s malovaným a zlaceným dekorem, 2007, inv. č. S4725

V souvislosti s výstavou výsledků letošního mezinárodního Sympozia uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje ve velkém výstavním sále Severočeského muzea připomíná tento exponát měsíce novodobou historii této soutěžní středoškolské akce, která probíhá od roku 2004 jako trienále. Mísy s názvem Chromodoris (což je barevně velice zajímavý mořský plž) byly vítěznou prací v oboru malovaného skla při II. ročníku tohoto sympozia v roce 2007. Na přípravě a průběhu se tehdy kromě Libereckého kraje, středních uměleckoprůmyslových škol zdejšího regionu (z Jablonce nad Nisou, Turnova, Železného Brodu, Nového Boru, Kamenického Šenova) a Severočeského muzea podílela Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Druhého ročníku se zúčastnilo 80 studentů a studentek z devíti zemí (Česká republika, Bulharsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Polsko, Řecko, Slovensko). Dáša Habšudová zastupovala při sympoziu slovenskou sklářskou školu z Lednických Rovní a své mísy vytvořila v malířské dílně Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy v Novém Boru. Po skončení sympozia byly převedeny tyto mísy - spolu dalšími vítěznými pracemi v ostatních kategoriích - do sbírek Severočeského muzea v Liberci.

KOŽENÝ FOTBALOVÝ MÍČ
ZÁŘÍ 2016
KOŽENÝ FOTBALOVÝ MÍČ
30.-40. léta 20. století

Na návsi v Šebáňovicích (okres Benešov) si místní kluci kopali s tímto balonem tak dlouho, až jeho kaučuková duše na počátku 50. let nevydržela a kožený obal skončil zahozený na půdě domu č.p. 1 místního truhláře, hrobníka, porybného a předsedy MNV Karla Křížka. Koncem 80. let jeho vnuk Jiří Křížek míč nalezl, opravil a na jaře roku 2016 si jím v čase Mistrovství Evropy ve fotbale vyzdobil kryt radiátoru před svou muzejní kanceláří. Odtud míč v září tohoto roku doputoval do vitríny jako exponát měsíce.

Z historie fotbalového míče: Fotbal, který známe dnes, se podle dochovaných pramenů zrodil v Anglii v šedesátých letech devatenáctého století. To, co bylo předtím, fotbal jen zdaleka připomínalo. Zapátráme-li v historii, budeme dříve než o fotbale hovořit obecně o míčových hrách. Platon píše ve svém díle "Faidon" o míči, který se skládal z dvanácti barevných dílů, v Řecku se údajně hrálo s míčem vycpaným, ale už tehdy se hrálo i s míčem plněným vzduchem. Římané rozeznávali pět druhů míčů. Řecky se nazýval "palla", francouzsky "balle", německy a anglicky "ball". V roce 1855 chemik a vynálezce Charles Goodyear vytvořil míč z vulkanizovaných pryžových plátů slepených ve švech, který se vzhledem podobal dnešním basketbalovým balonům. Premiérově byl revoluční fotbalový balon použit v utkání mezi celkem Oneida FC a týmem, který byl složený z hrčů dvou škol v Bostonu. Zápas se hrál 7. listopadu 1863, pár týdnů poté, co byla v Anglii založena první fotbalová asociace na světě. Je zajímavé, že se míč Charlese Goodyeara neztratil. V roce 1925 jej rodina Smith-Millerů věnovala Společnosti pro záchranu starožitností z Nové Anglie a později se balon dostal do Národní fotbalové síně slávy ve městě Oneonta ve státě New York, kde je uložen jako cenná relikvie dodnes.

Exponát měsíce červenec 2016: Hugo Franz Kirsch: VÁZA
ČERVENEC 2016
VÁZA
Hugo Franz Kirsch 1913, Rakousko, Vídeň, porcelán, malba, zlacení

Hugo Franz Kirsch se narodil 17. 7. 1873 v Hejnicích u Frýdlantu. Po studiu na Fachschule v Teplicích pokračoval ve studiu na Keramikwerkstätte ve Vídni a na Královské umělecko průmyslové škole v Mnichově. Od roku 1902 byl spolumajitelem Kunstkeramische Werkstätte Kirsch & Tschiesche v Novosedlicích u Teplic. V roce 1906 si založil ve Vídni vlastní firmu Kunstkeramische Werkstätte, ve které vznikaly nádoby s geometrickým dekorem nejen podle jeho, ale i cizích návrhů. Byl členem německého a rakouského Werkbundu.

Exponát měsíce květen 2016: JEDNA Z NEJSTARŠÍCH AUTOMOBILOVÝCH TROFEJÍ
Exponát měsíce květen 2016: JEDNA Z NEJSTARŠÍCH AUTOMOBILOVÝCH TROFEJÍ
KVĚTEN/ČERVEN 2016
JEDNA Z NEJSTARŠÍCH AUTOMOBILOVÝCH TROFEJÍ
návrh motivu: Charles Pillet (1869-1960), výroba: Alfons Desaide (1853-1903)

Stříbrná medaile je oceněním slavného průkopníka motorismu Theodora von Liebiega ze závodů na francouzské Riviéře z března 1900, kde soutěžil s vozem NW. Získáno v roce 2015 darem.

Exponát měsíce duben 2016: LOMAŘSKÝ RAJBÁK
DUBEN 2016
LOMAŘSKÝ "RAJBÁK"
Mikschův lom v Mlýnské ulici, počátek 20. století
Používá se ke zvětšení spáry po provedeném rozlovmu.

Exponát měsíce březen 2016: XENOLIT V GRANITU (ŽULE) V UNIKÁTNÍM TVARU SRDCE
BŘEZEN 2016
XENOLIT V GRANITU (ŽULE) V UNIKÁTNÍM TVARU SRDCE
Lom Wagner I, Liberec-Ruprechtice
Exponát měsíce únor 2016: ROKOKOVÝ VĚJÍŘ
Exponát měsíce únor 2016: ROKOKOVÝ VĚJÍŘ
ÚNOR 2016
ROKOKOVÝ VĚJÍŘ
Německo (podle francouzského vzoru), pergamen, perleť, malba, kolem poloviny 18. století, v. 27 cm, segment 47 cm, koupeno v r. 1897, restaurováno v r. 1983, inv. č. T6702

Textilní sbírka uchovává malou skupinu vějířů zařazených do rozsáhlé kolekce parádních či funkčních módních doplňků, mezi než také spadají klobouky, slunečníky, boty, punčochy, kabelky, rukavice, kapesníčky apod.

Mezi nejstarší a nejušlechtilejší kusy tohoto souboru se řadí rozkládací rokokový vějíř z poloviny 18. století s malovaným pergamenovým listem a perleťovými žebry. List je oboustranně pojednaný jemnou kvašovou malbou v odstínech pastelových barev s figurálními kompozicemi inspirovanými náměty francouzského malíře Jeana-Antoine Watteaua (1684-1721). Na vrchní straně listu je zachycena idylická galantní společnost v dobových kostýmech v letní přírodní scenérii se zahradní architekturou, uprostřed s hudebníkem stojícím za balustrádou, hrajícím na píšťalu. Na volném místě v popředí jsou zobrazeny květinové koše a děti hrající si se psem. V levé části se rýsují v mlžném oparu budovy, ke kterým míří několik postav. Vpravo se vyjímá klenutá skalka na břehu řeky, u které sedí pod skupinou břízek dívka pasoucí ovce. Na zadní straně listu je zobrazena romantická scéna uprostřed s kavalírem a dámou, stojícími na vyvýšeném prostranství se zídkou v krajině se stromy a keři. V levé části protéká pod skalkou malá říčka s modrými vlnkami. Horní segment obou stran listu vějíře lemuje malovaný rokajový ornament doplněný drobnými květinovými závěsy. Precizní rukodělnou práci představuje rukojeť z prořezávaných perleťových žeber, na vrchní straně gravírovaných a vykládaných zlatým a stříbrným ornamentem s jemně vyřezávaným miniaturním figurálním dekorem. Obě krajové strany uzavírají zesílená a plasticky zdobená žebra, ve spodní části propojená osičkou s granátem.

V 18. století představoval vějíř pro vznešenou dámu nejen nerozlučný módní doplněk k šatům, ale také fungoval jako prostředek ke komunikaci. Pomocí rafinovaných posunků a emočních gest sloužil k tajnému dorozumívání s kavalíry beze slov tzv. "vějířovou mluvou".

Exponát měsíce leden 2016: HERNÍ PENĚŽENKA
Exponát měsíce leden 2016: HERNÍ PENĚŽENKA
LEDEN 2016
HERNÍ PENĚŽENKA
Francie, samet, tuhé kruhové dno z kůže, 17. století, inv. č. T759

Kulaté sáčky se stahováním, typické plochým dnem, vešly do obecného povědomí jako tzv. herní peněženky. Popularita hazardních karetních her a sázení se v 17. století velmi rozšířila a stala se oblíbenou zábavou mužů i žen všech věkových kategorií. Značného úspěchu zaznamenala tato kratochvíle společně s tancem, jezdectvím a divadlem především u vyšších společenských tříd. V příručce Charlese Cottona The Compleat Gamester z roku 1674 se dočítáme, že gentlemana nebo dámu, kteří odmítali účast při hrách, jako je např. Quadrille nebo Basset, považoval kolektiv za nespolečenské, bez vkusu či dokonce špatně vychované (doslova také "low-bred and hardly fit for conversation"). S rozmachem popularity karetních her se herní peněženky staly módou a používaly se k ukládání peněz nebo herních žetonů při hře.

Dochované herní peněženky ze sametu nebo brokátu zdobí zpravidla bohaté "těžké" vyšívání zlatými a stříbrnými nitěmi a často také (pro francouzské prostředí typický) motiv Fleur de Lys, heraldický symbol lilie. Vyznačují se plochým dnem a řasenou, kulatou, miskovitou formou. V horní části lze sáček zatáhnout silnou zdobenou tkaničkou, umožňující zabránit odhalení obsahu. Díky specifickému praktickému tvaru mohou při hře ležet na stole naplněné mincemi nebo žetony. Na plochém dně peněženky se zpravidla objevuje osobní znak jejího vlastníka.

Předmět ze sbírek Severočeského muzea byl součástí rozsáhlé sbírky, kterou Heinrich Liebieg odkázal v roce 1904 Severočeskému průmyslovému muzeu. Spodní části peněženky, ušité ze zeleného sametu, dominuje osobní erb majitele zobrazující dva psy. Psi obklopují štít se třemi svislými pruhy, předními tlapami zvedají korunu pojednanou liliemi. Strany peněženky zdobí stylizované lilie vyšité stříbrným dracounem a žlutou, ostře točenou přízí.



2015:

Exponát měsíce prosinec 2015: PLASTIKA ZIMA
PROSINEC 2015
PLASTIKA ZIMA
Etienne Henry Dumaige, litý zinek, bronzovaný, patinovaný, kolem roku 1874, inv. č. SP00184

Roku 1882 daroval Hans von Liebieg sochu s námětem Zima, kterou vytvořil o osm let dříve francouzský sochař Etienne Henry Dumaige (narozen 30. března 1830 v Paříži, zemřel 31. března 1888 v Saint Gilles). Jako žák profesorů pařížské akademie J. J. Fauchérea a A. A. Dumonta se zařadil do řady francouzských sochařů konce 19. století, kteří v žánrovém sochařství vytvořili bezpočet drobných plastik, které na konci století formovaly secesní sochařství. Socha Zima byla vytvořena v rámci souboru čtyř soch znázorňujících roční období, téma, které bylo oblíbené od 18. století v malbě i sochařství a objevovalo se i na architektuře a užitém umění. Autor se zúčastnil výstavy Union Centrale v Paříži roku 1874 dvojicí soch Léto a Podzim a do stejného období spadá i vystavená socha Zima.

Exponát měsíce listopad 2015: KOTVA
LISTOPAD 2015
KOTVA
Pavel Ježek, Železný Brod, hutně tvarované sklo, bronz, 1978, inv. č. S3206

Pavel Ježek (7. ledna 1938 – 1. září 1999) působil dlouhá léta jako profesor a od roku 1989 do své smrti rovněž jako ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Měl velkou zásluhu na tom, že se v době jeho působení stala tato škola vzorovým učilištěm a uznávaným příkladem pro odborné školství nejenom v domácím prostředí, ale i ve světě.

Pavel Ježek byl ovšem nejen skvělým pedagogem a ředitelem, ale také znamenitým výtvarníkem. Vzhledem k tomu, že v mládí pracoval řadu let na huti, dokonale rozuměl sklu a sklářskému řemeslu. Přesto ho zajímala sochařská práce rovněž v kameni nebo ve dřevě. Ve své vlastní umělecké tvorbě často kombinoval sklo s jinými materiály (lano, bronz, ocel, dřevo) a konfrontoval jejich vzájemné vztahy s daným prostorem. Demonstroval tak originální práci se sklem a citlivé propojení sochařského a architektonického pojetí objektu. Díky tomu patřil k výrazným osobnostem v oblasti autorské plastiky a jeho díla jsou zastoupena v mnoha evropských či zámořských sbírkách – a také v Severočeském muzeu. Dokladem jeho ojedinělé tvorby je současný exponát měsíce listopadu roku 2015.

Exponát měsíce říjen 2015: EMPÍROVÉ STOLNÍ HODINY ZV. LA LISEUSE
ŘÍJEN 2015
EMPÍROVÉ STOLNÍ HODINY ZV. "LA LISEUSE"
Rakousko, Vídeň, zn.: A. H. Alabastr 1822, inv. č. UH169

Empír byl oblíbeným slohem počátku 19. století, který po vzoru Francie ovlivnil nejednu tvář šlechtického interiéru. Kdo chtěl držet krok s dobovou módou, nepořizoval si jen módní nábytek a textil, ale také nedílnou součást výbavy tehdejších interiérů - hodiny. Již v předchozích epochách se hodiny staly jedním z dominantních předmětů přijímacích místností, jídelen či slavnostních sálů. Kromě závěsných a stojacích hodin byly nejčastěji stavěny na komody nebo krbové římsy. Empírové hodiny nabývají na výrazném uměleckém charakteru ztvárnění hodinové skříně, často s nepřehlédnutelným příklonem k sochařství. I když bývá základní tvar hodinové skříně v čistých geometrických formách, je o to více doprovázen ornamentálními aplikami s využitím flóry nebo fauny a také trojdimenzionálními skulpturami. Hodinové skříně nejčastěji využívaných pendulí byly zhotovovány ze zlaceného bronzu, tmavě lakovaného dřeva se zlacenými kovovými doplňky nebo z oblíbeného bílého mramoru - alabastru. Takové hodiny bývaly velmi často doplněny hracím strojkem a některé části ciferníků nebo jejich výzdoby bývaly pohyblivé. V první polovině 19. století byly typy figurálních hodinových skříní s antikou inspirovanými postavami velmi oblíbené, a proto je větší hodinářské firmy vyráběly v malosériových nákladech. Se stejnými hodinovými skříněmi se tudíž můžete setkat v různých sbírkách a instalacích nejen v Čechách, ale po celém světě.

Exponát měsíce září 2015: HERKULES ANTILSKÝ
ZÁŘÍ 2015
HERKULES ANTILSKÝ Dynastes hercules (Linnaeus, 1753)
Lesser Antilles, Guadeloupe isl., 23. 4. 1995, P. Vonička lgt. Inv. č.: En13752

Herkules antilský (Dynastes hercules) se řadí k největším brouků na světě, samec včetně všech výrůstků na hlavě a hrudi dorůstá délky kolem 18 cm. Dlouhé růžkovité výrůstky mohou tvořit i více než polovinu délky těla a samci je někdy používají jako zbraň při soubojích.

Někdy bývá tento nosorožík (zejména ve starší literatuře) uváděn jako největší brouk světa, obvykle je však dávána přednost titánu obrovskému (Titanus giganteus) z čeledi tesaříkovitých. V každém případě jde o největší druh ze sedmi známých zástupců rodu Dynastes. To však platí pouze o samcích, samičky jsou mnohem menší (5-7 cm) a nenápadně hnědočerně zbarvené.

Herkules antilský obývá tropické deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky a v celém jeho areálu rozšíření byla popsána řada poddruhů, z nichž některé jsou endemické, například se vyskytují pouze na jediném karibském ostrově.

Larvy žijí v odumřelých kmenech stromů, jejichž trouchnivým dřevem se živí, dospělí brouci naletují na přezrálé tropické ovoce, často na banány.

Samec ve vitríně patří k typickému podruhu Dynastes hercules hercules, který se vyskytuje na dvou ostrovech Malých Antil, na Dominice a Guadeloupu. Byl vyfotografován a poté odchycen v horském pralese v západní části ostrova Guadeloupe, zvané Basse-Terre, v rámci přírodovědné expedice do oblasti Malých Antil, uskutečněné skupinou zoologů z českých muzeí v roce 1995, a dovezen na základě povolení správy Národního parku Guadeloupe. Je uložen jako doklad ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci v podsbírce entomologie.

Exponát měsíce srpna 2015: PAMĚTNÍ POHÁR PĚVECKÉHO SPOLKU Z BEDŘICHOVA
Exponát měsíce srpna 2015: PAMĚTNÍ POHÁR PĚVECKÉHO SPOLKU Z BEDŘICHOVA
SRPEN 2015
PAMĚTNÍ POHÁR PĚVECKÉHO SPOLKU Z BEDŘICHOVA
Rakousko-Uhersko, 1889; inv. č. Ka2040

Pamětní pohár v pouzdru připomíná existenci Pěveckého spolku Eintracht (Svornost) z Bedřichova, který fungoval od roku 1878 zřejmě do druhé světové války. Byl jedním z bohatě působících spolků v obci (mimo něj rovněž Německý tělocvičný spolek, Lovecký a rybářský spolek, Spolek pro výstavbu kostela a mnohé další) a je připomínán například zápisem v bedřichovské kronice z roku 1928, kdy spolek slavil padesát let existence. Jeho členové se během svého působení účastnili kromě jiných aktivit veřejných vystoupení na místních slavnostech, jakými byly státní a církevní svátky nebo oslavy výročí jiných bedřichovských spolků.

Vystavený předmět nese určení v německém jazyce, které v překladu zní: "Věnováno Pěveckému spolku Svornost v Bedřichově čestným členem Augustem Pilzem 17. března 1889." Iniciály A. P. na čelní straně poháru pak rovněž patří Augustu Pilzovi. Pravděpodobně se jedná o majitele tzv. císařského mlýna, který stál v dolní části Bedřichova v oblasti dnešní úpravny vody. Místo je dnes výrazně změněné a kromě císařského mlýna zde již nenalezneme také pomník Friedricha Ludwiga Jahna nebo jednu z pěti bedřichovských dřevěných pil.

Pamětní pohár je uložen v podsbírce Severočeského muzea Kapitalismus, která shromažďuje listinné, fotografické a trojrozměrné předměty dokumentující období let 1850-1945 a kterou kromě mnoha dalších exponátů jiné povahy zastupuje také kolekce kovového nádobí a pamětních předmětů.

Exponát měsíce červenec 2015: Dva porcelánové svícny
ČERVENEC 2015
DVA PORCELÁNOVÉ SVÍCNY
Německo, Míšeň, Johann Joachim Kändler; polovina 18. století; inv. č. PK203, PK204

V letošním roce si připomínáme 240 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších rokokových modelérů míšeňské manufaktury. Johann Joachim Kändler se narodil 15. června 1706 jako syn faráře v saském Fischbachu. Jeho klasické vzdělání, řemeslná zručnost a vynikající pozorovací talent položily základ pro jeho pozdější kariéru. Vyučil se u slavného drážďanského dvorního sochaře a řezbáře oltářů Benjamina Thomy. Již ve věku 25 let byl zaměstnán v míšeňské porcelánce jako modelér. Vrcholem jeho kariéry se stalo jmenování dvorním komisařem v roce 1749. Dva porcelánové svícny doplněné figurami pána a dámy v rokokových šatech vznikly kolem roku 1750, kdy se Kändler nechal inspirovat tehdy populární divadelní formou commedie dell´arte. Společně se svými spolupracovníky vytvořil celou skupinu drobných figurek, které znázorňovaly pastýřskou romantiku. Jako vrchní modelér se stal také nositelem tajemství výroby porcelánu, které střežil i v neklidných časech prusko-rakouských válek, kdy navzdory všem potížím stále pokračoval ve výrobě a provedl tak manufakturu jedním z nejtěžších období. Jeho porcelánové plastiky jsou pro svůj půvab a dokonalé technické provedení napodobovány a obdivovány dodnes. Johann Joachim Kändler zemřel 18. května 1775.

Exponát měsíce červen 2015: Džbán, fragment mísy s talířovitým podokrajím a komorový kachel s figurální výzdobou
Exponát měsíce červen 2015: Mísa s talířovitým podokrajím
ČERVEN 2015
DŽBÁN, FRAGMENT MÍSY S TALÍŘOVITÝM PODOKRAJÍM, KOMOROVÝ KACHEL S FIGURÁLNÍ VÝZDOBOU A MÍSA S TALÍŘOVITÝM PODOKRAJÍM
Modlibohov u Českého Dubu; přelom 16. a 17. stol.; př. č. P17811, P18027, P18031, P17958

Vystavená část nálezového souboru pochází z vesnické usedlosti (na katastru obce Modlibohov - Starý Dub), která zanikla po vpádu Švédů do oblasti Českodubska - patrně po roce 1634. Severočeské muzeum zde provádělo výzkum pod vedením čerstvého absolventa prehistorie Lubomíra Košnara (pod odborným vedením tehdejšího ředitele Severočeského muzea PhDr. Jaroslava Kavána) v roce 1968.

Tato lokalita se dočkala bližšího zpracování až roku 2007 v diplomové práci Mgr. Renaty Tišerové, které se také podařilo dohledat majitele zkoumané usedlosti. Tím by měl být mlynář Bulíř (tedy osoba výše sociálně situovaná). Toto zjištění objasňuje, proč se v nálezovém celku z toto výzkumu celkem běžně vyskytují artefakty pro vesnické prostředí 17. století, byť v poměrně stabilním prostředí Valdštejnova území nazývaném "terra felix" (šťastná země) naprosto netypické a výjimečné, jako například transparentní glazurou překrytá malba značné části keramického inventáře, nápojové sklo či samotná existence kachlových kamen, které by se daly očekávat spíše v domech v městském prostředí 17. století.

Exponát měsíce květen 2015: JÍDELNÍ SOUBOR Z BĚŽNÉ DOMÁCNOSTI, 1. pol. 20. stol.
Exponát měsíce květen 2015: SADA JÍDELNÍCH MISEK Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA V BÍLÉM KOSTELE FAL KRATZAU I
KVĚTEN 2015
JÍDELNÍ SOUBOR Z BĚŽNÉ DOMÁCNOSTI
JÍDELNÍ SOUBOR Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA

1. pol. 20. stol.; inv. č. PK4581, PK4582, PK4583, T12207, Š3892, Š3893, Š3894, Š3895, dar Radovana Cejpka

V rámci výročí konce války jsme připravili "exponát měsíce" skládající se ze dvou souborů, přičemž exponátem samotným je zde myšlenka či vzpomínka na kontrast doby.

První polovinu tvoří jídelní set - běžný, obyčejný - jeden z miliónů, ze kterých se jedlo v dobách těžkých i lehkých ve středoevropském prostoru. Pravděpodobně byl používán i v roce 1945, v čase druhé světové války.

Druhou část tvoří jídelní potřeby nalezené v areálu bývalé továrny Jäger v Bílém Kostele, kde byl v letech 1944 a 1945 koncentrační tábor FAL Kratzau I. Hnědě smaltovaná miska a talíř a ručně "kovaná" lžíce z odpadového materiálu, byly typické atributy systému koncentračních a zajateckých táborů. Nedostatek jídelních potřeb se kompenzoval jejich výrobou v táborech. Zároveň byly téměř vždy tyto potřeby podepsány, tvořily totiž jediný majetek vězně. Malou dezertní lžičku je také možné přiřadit k vězňům - je hrubě poškrábaná od čištění pískem.

Exponát měsíce duben 2015: KOVANÝ TŘÍRAMENNÝ SVÍCEN - RŮŽE
Exponát měsíce duben 2015: KOVANÝ TŘÍRAMENNÝ SVÍCEN - RŮŽE
DUBEN 2015
KOVANÝ TŘÍRAMENNÝ SVÍCEN - RŮŽE

kolem roku 1905; neznačeno; železo kované, bronzová patina; výška 49,5 cm; př. č. U 95/2012

Jedním z výrazných zámečnických mistrů období secese na Liberecku se stal na počátku 20. století turnovský zámečník Václav Žďárský (1869-1948). Od devadesátých let, kdy působil krátkou dobu na Mladoboleslavsku, a především od roku 1902, kdy se usadil natrvalo v Turnově, vznikla v jeho dílně početná kolekce mřížových vrat a bran, různých balkonových mříží a dveřních výplní, které dodnes můžeme najít nejen v Turnově, ale i širokém okolí. Další skupinu prací tvoří náhrobní mříže nejen na hřbitově v Turnově, ale i v dalších okolních obcích. Až do počátku 20. let vznikaly práce ovlivněné secesním tvaroslovím a také naturalistní artefakty, jak je poznal během své tovaryšské cesty po Německu v 90. letech 19. a na přelomu 20. století. K těm drobnějším a dopodrobna propracovaným pracím patří i vystavený tříramenný svícen v podobě kytice růží, kovaný ze železa a natřený bronzovým lakem imitujícím měď.

Exponát měsíce březen 2015: SOUBOR PŘEDLOH PRO UMĚLECKÁ ŘEMESLA A UMĚNÍ
Exponát měsíce březen 2015: SOUBOR PŘEDLOH PRO UMĚLECKÁ ŘEMESLA A UMĚNÍ
BŘEZEN 2015
SOUBOR PŘEDLOH PRO UMĚLECKÁ ŘEMESLA A UMĚNÍ

SEDER, Anton. Die Pflanze in Kunst und Gewerbe. Wien : Gerlach & Schenk, 1886-90. Knihovna SM, sig. svazku 14271

Obsáhlé dílo, které jako předlohový a studijní materiál pro umělecká řemesla a umění sestavil profesor a ředitel uměleckoprůmyslové školy ve Štrasburku Anton Johann Nepomuk Seder (narozen 1850 v Mnichově, zemřel 1916 ve Štrasburku), bylo v době svého vzniku jednou z nejčastěji používaných pomůcek pro rostlinné stylizace ve výuce a jako takové bylo téměř povinně zastoupeno v uměleckoprůmyslových knihovnách českých zemí, muzea nevyjímaje. Jde o soubor velkoformátových volných listů, originálních návrhů předních umělců, na nichž jsou běžné i méně známé druhy rostlin vyobrazeny jednak popisně ve své naturální podobě, tedy na úrovni vědecké ilustrace, jednak ve stylizovaných formách, často ve spojení s motivy živočichů. Nechybějí zde ani praktické ukázky využití rostlinných námětů na předmětech z různých umělecko-řemeslných oborů.

Vedle samotného Antona Sedera byli autory ilustrací i umělci zvučných jmen jako například Franz Patek, Hugo Charlemont či Ernst Klimt, bratr malíře Gustava Klimta a také spoluautor opony libereckého divadla. Za vynikající výtvarnou úrovní celého díla nezaostává ani jeho technické provedení, kdy pod zastřešující hlavičkou nakladatelství Gerlach & Schenk ve Vídni vznikaly jednotlivé listy ve vícero, nejen vídeňských, tiskárnách, v závislosti na druhu a způsobu tisku. Z tohoto pohledu je Sederovo dílo i ukázkou dobově dostupných tiskařských a reprodukčních technik, z nichž nejhojněji je zastoupena litografie, fotolitografie a fotozinkografie, dále světlotisk či heliogravura, výjimečně pak rytina a dřevoryt. Po formální stránce, celkovým pojetím, provedením a výběrem ilustrací, více inklinuje k doznívajícímu historismu, je zde však již obsažena řada prací předjímajících ve stylizaci rostlinných forem nastupující umělecký sloh, secesi.

Exponát měsíce únor 2015: VÁZA S KVĚTY CHRYZANTÉM
ÚNOR 2015
VÁZA S KVĚTY CHRYZANTÉM
návrh: Rudolf Schwedler, realizace: sklárna Harrach (značeno na vnějším plášti), Čechy, Nový Svět, rok 1926-1927, výška: 31,5 cm, čiré bezbarvé sklo podjímané růžovým opálem a přejímané fialovým sklem, foukané do formy, leptané, Inv. č. S3528

Harrachovská sklárna má za sebou úctyhodnou historii trvající tři sta let. Její produkce významně přispěla k zasloužené slávě českého skla v mnoha zemích světa a v každém z předcházejících slohových či stylových období - od baroku po naší dobu - obohatila sklářské umění o bezpočet vynikajících prací.

V mistrovském provedení a v nejrůznějších technikách se v dekoru harrachovského skla velice často setkáváme s využitím florálního dekoru. Ve sbírkách Severočeského muzea to potvrzuje dlouhá řada dokladů. Několik z nich mohou najít pozorní návštěvníci i na současné výstavě Půvab květů historie. Pro ty méně trpělivé je nepřehlédnutelným a výmluvným příkladem současný exponát měsíce.

Exponát měsíce leden 2015: Dekorační tkanina - Sasanky
LEDEN 2015
DEKORAČNÍ TKANINA - SASANKY
návrh William Morris, vlna, hedvábí, 88x69 cm, Anglie, kol. r. 1876, inv. č.: T320

Při výběru textilií s rostlinným vzorem na výstavu Severočeského muzea Půvab květů historie se v užším výběru uplatnilo pouze několik exponátů, zastupujících různé materiály, techniky, období a provenience.

Bohatá sbírka textilu však zahrnuje stovky dalších tkanin s florálním dekorem. U většiny z nich bohužel nelze doložit bližší údaje o autorství či výrobci, v menší míře jsou v depozitáři uložené textilie pocházející z návrhářské činnosti tvůrců, jejichž jména známe. Skvělý příklad představuje žakárská dekorační tkanina s názvem Sasanky, jejímž autorem je William Morris (24. 3. 1834 Walthamstow u Londýna - 3. 10. 1896 Londýn). Tento vyhlášený anglický socialista a všestranný umělec navrhoval nejen tkaniny, ale též nábytek, tapety, malované sklo, práce z kovu, výšivky a koberce. Byl také známý jako typograf, knihař, tiskař, básník a spisovatel. Inspiraci pro svou tvorbu nacházel v přírodě a ve středověkém umění. V době industrializace se snažil obnovit rukodělné metody výroby a podporoval řemeslné zpracování textilu. Ve druhé polovině 19. století byl vedoucím členem hnutí Arts and Crafts, založil podnik původně jako Morris, Marshall, Faulkner & Co (1861-1875), později přejmenovaný na Morris & Company (1875-1940). Ve sbírce textilu Severočeského muzea je evidováno několik dekoračních tkanin s tištěným nebo tkaným vzorem z produkce podniku Morris&Company, z nichž dvě lněné tištěné tkaniny jsou prezentované na výstavě Půvab květů historie.

V březnu roku 2014 uplynulo 180 let od narození Williama Morrise, který ve druhé polovině 19. století významně ovlivnil dekorativní umění v rukodělné i průmyslové výrobě - některé repliky jeho tapet a dekoračních tkanin se vyrábějí v různých barevných variacích dodnes.


2014:

Exponát měsíce prosinec 2014: Křestní přání kmotra Josefa Franze Siegmunda
Exponát měsíce prosinec 2014: Křestní přání kmotry Amalie Siegmund
PROSINEC 2014

KŘESTNÍ PŘÁNÍ KMOTRA JOSEFA FRANZE SIEGMUNDA

KRESTNÍ PŘÁNÍ KMOTRY AMALIE SIEGMUND

Čechy, Liberec, ruční papír, německý rukopis, vypichovaný ornament, malba, 26. května 1821, inv. č.: Fe643, Fe646

…nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. (Evangelium podle Jana 3,5)

Polévání novorozence vodou spojené s udělováním jména bylo známé již v předkřesťanských dobách. Jméno bylo symbolem (nomen omen) a věřilo se, že ovlivní osud dítěte. Křest byl také základní podmínkou přijetí do společenství církve.

Pokřtěný obdržel jméno některého světce, které mělo být pobídkou, aby se světci snažil myšlením i životem připodobnit. Tím se zároveň dostával pod zvláštní ochranu svatého jmenovce a mohl prosit o jeho přímluvu u Boha. Světec se stal jeho patronem, tj. ochráncem.

Křtu se původně neúčastnili rodiče, nýbrž je zastupovali kmotři (z lat. compater spoluotec). Kmotři jménem dítěte skládali křestní slib a vyznání víry. Vznikal tak svazek nezávislý na pokrevním příbuzenství, jenž v případě úmrtí vlastních rodičů měl zajistit výživu a výchovu dítěte. Rodiče se snažili získat větší počet kmotrů (šest až dvanáct), nejlépe majetných, neboť kmotrovství znamenalo značné finanční zatížení.

Hlavní kmotr držel při křtu dítě na rukou (chlapce muž, děvče žena). Ostatní byli svědci, odpovídali knězi a přidržovali svíci. Při křtu dostávalo dítě dárek "do vínku", který kmotři dávali po skončení obřadu do peřinky novorozeněte. Nákladné křestní medaile se vyskytovaly jen v zámožných rodinách, ostatní volili různé mince podle svých finančních možností. Mince se vkládaly do papírového psaníčka složeného z upomínkového listu s datem křtu, s veršovaným přáním náboženského obsahu a podpisy kmotrů. Darované peníze měly dítěti zajistit blahobyt, a proto nesměly být ani v největší nouzi utraceny. Mince nebo sladkosti dostávali od kmotrů i sourozenci, aby se těšili z narození bratříčka nebo sestřičky. Starší, nezdobená rukopisná přáníčka od konce 18. století vystřídala přání ručně malovaná a kolorované grafiky s obrázky křtu, scén ze života Ježíše Krista, P. Marie a svatých.

Přání kmotrů Amalie a Josefa Franze Siegmundových jsou vyzdobena motivy, které ikonograficky náleží k právě probíhajícímu adventu. Advent, kdy se křesťané připravují na oslavu Narození Spasitele, nelze oddělit od jeho matky, P. Marie. Malba Zvěstování P. Marii na kmotrovském přání Amalie Siegmund upomíná na praxi instalování této scény v kostelech na hlavním oltáři prostřednictvím soch, malovaných deskových figur nebo zavěšením příslušného oltářního obrazu. Na kmotrovském přání Josefa Franze Siegmunda je starozákonní výjev - první lidé, Adam a Eva, kteří okusili ovoce ze stromu poznání, ztratili nesmrtelnost a byli vyhnáni z ráje. Jejich svátek se slaví na Štědrý den, 24. prosince. Na vystavených přáních není uvedeno jméno novorozence. Ze skutečnosti, že na přáníčkách byli často znázorňováni světci - jmenovci novokřtěnců, bychom se mohli odvážit vyslovit domněnku, že šlo o děvčátko, pokřtěné Eva Marie.

Exponát měsíce listopad 2014: KAREL ČTVERÁČEK JR.: HAVEL NA HRAD
LISTOPAD 2014
KAREL ČTVERÁČEK JR.: HAVEL NA HRAD
Praha, listopad - prosinec 1989, černobílý pozitiv, fotografický karton Velvet, inv. č.: PK3708, PK3709
Snímek z autorského souboru fotografií Sametová revoluce, který Severočeské muzeum zakoupilo v roce 1991. Liberecký fotograf Karel Čtveráček Jr. byl tou dobou studentem FAMU a na snímcích zachytil zejména prostředí studentské stávky a atmosféru pražských ulic a náměstí.
Exponát měsíce říjen 2014: DVĚ KAMENINOVÉ FIGURKY VOJÁKŮ V RAKOUSKO-UHERSKÉ UNIFORMĚ
ŘÍJEN 2014
DVĚ KAMENINOVÉ FIGURKY VOJÁKŮ V RAKOUSKO-UHERSKÉ UNIFORMĚ
Inv. č.: PK3708, PK3709
Figurky vznikly v roce 1920 ve vídeňské firmě Keramische Werkgenossenschaft, kterou roku 1911 založily spolužačky z ateliéru Michaela Powolneho - Helena Johnová, Ida Schwetz-Lehmann a Rosa Neuwirth. Autorkou stojícího vojáka s páskou na ruce je Rosa Neuwirth, druhý voják by mohl být dílem Idy Schwetz-Lehmann. Obě sošky jsou značeny firemní značkou K W Wien, na soklu stojícího vojáka je vyryto NEUWIRTH.
Exponát měsíce září 2014: SCHRÁNKY VŮNÍ
ZÁŘÍ 2014
SCHRÁNKY VŮNÍ
Schránky vůní doplňují symbolicky výstavu Královské posezení, která se mimo jiné vztahuje také k dějinám očisty. Tyto exponáty by se vzhledem ke svému účelu daly přiřadit také mezi osobní toaletní předměty, které určitým způsobem souvisejí s očistou těla. Inv. č. Sk60, Sk297, Sk650, Sk662, Sk1230
Již ve starověku byly vykuřovány celé prostory velkými vykuřovadly nejen kvůli vůni a hygieně prostředí, ale také z důvodu rituální očisty. Později byly k osobnímu užitku vyráběny malé schránky, zpracovávané většinou do podoby kulovitých tvarů s otvory a nošené jako osobní šperk. Takovými byly pomandry - schránky na tuhé vonné substance, které přišly z Orientu do Evropy ve středověku. Od 17. století se hojněji objevují schránky na tekuté vonné esence ve tvaru různých umně zdobených nádobek z nejrozmanitějších materiálů. I drobné schránky vůní můžeme považovat jak za praktické pomocníky fyzické hygieny - kdy byly nelibé pachy přebíjeny silnými vůněmi - tak i za symbol očisty, kdy byly vonné esence v období nevyléčitelných nemocí využívány jako prostředek k ochraně těla i duše proti napadení nemocí.
Exponát měsíce srpen 2014: ALBUM POHLEDNIC Z I. SVĚTOVÉ VÁLKY
SRPEN 2014
ALBUM POHLEDNIC Z I. SVĚTOVÉ VÁLKY
Album: textilní vazba, litografie, materiál: karton, samet; 28x21 cm, 50 listů + předsádka
Pohlednice: různé techniky - světlotisk, litografie, knihtisk, barvotisk, fotochromie, pozitiv bromostříbrný, kresba, vystřihování; materiál: karton 186 ks, cca 9x14 cm
Nalezeno při stěhování sbírek muzea bez dokladu o nabytí. Př. č. H6/2014
V albu jsou uspořádány pohlednice z let 1915-1918 adresované paní Eleonoře Wünsch a její dceři do Machnína č. 151. Většinu z nich zaslal Josef Julius Wünsch, manžel paní Eleonory, z jednotlivých míst, kam se během válečných událostí dostal - z kasáren, z fronty či z vojenského špitálu. Větší část tvoří místopisné tištěné pohlednice - Mladá Boleslav, Tarnów, Tyrolsko, Salzburg, oblast Zillertalských Alp, Olomouc, Insbruck, oblast Garmische, Linz, Dolomity, Trento, Lago di Garda, Hamburg. Jsou zde však zastoupeny také tištěné pozdravy z fronty, kresby na dopisnicích polní pošty, ale i originální fotografie z vojenské přípravy, z akcí na Dunaji a ze stanoviště v Dolomitech. Většina pohlednic prošla poštou a je označena razítky vojenských útvarů či špitálu, jen několik pohlednic v závěru alba (Trento, Hamburg) není použitých. Album tak mapuje cestu jednoho vojáka po bojištích Velké války; jeho bližší osudy nám snad odhalí další výzkum.
Exponát měsíce červenec 2014: OREL SKALNÍ
ČERVENEC 2014
OREL SKALNÍ AQUILA CHRYSAETOS
Lokalita: Václavice u Hrádku nad Nisou, nalezen zraněný 27. 12. 1970 ve stáří cca 1,5 roku, po úhynu a preparaci odkoupen, inv. č. Zo5525
Orel skalní je mohutný pták budící značný respekt, proto byl často vybírán jako erbovní druh. Po orlu mořském je to náš druhý největší dravec, rozpětí jeho křídel dosahuje 190-220 cm. Až do 19. století na území Čech a Moravy pravidelně hnízdil, jeho početnost však nikdy nebyla vysoká. Poslední hnízdění jsou známá z počátku 20. století. Byl vytlačen postupným úbytkem vhodných biotopů a přímým pronásledováním. Od té doby je orel skalní znám pouze jako občasný zatoulanec z okolních zemí, zejména ze Slovenska. Zatímco staří ptáci jsou značně věrní svému hnízdišti, mladí ptáci se často vydávají na delší potulky. Ptáci ze severněji položených hnízdišť se na zimu přesunují do oblastí klimaticky příznivějších. To mohl být případ mladého jedince nalezeného v prosinci 1970 u Václavic, pravděpodobně se jednalo o ptáka z hnízdiště v severní Evropě přečkávajícího zimu ve střední Evropě. Za zmínku stojí, že v loňském roce orli skalní po více než 100 letech na území ČR opět zahnízdili, a to Oderských vrších.
Exponát měsíce květen-červen 2014: MÍSA PRUNIER
KVĚTEN-ČERVEN 2013
MÍSA PRUNIER
Návrh: Bořek Šípek pro italskou firmu Driade, realizace sklárna AJETO v Lindavě, 2012. Značeno: Bořek Šípek, 2012. Hutně tvarované čiré křišťálové sklo s barevným dekorem. Výška 16 cm, průměr 30 cm. Severočeskému muzeu daroval v roce 2012 Petr Novotný.
Od prvního pracovního setkání proslulého výtvarníka Bořka Šípka a jednoho z nejlepších sklářských mistrů na světě Petra Novotného v roce 1982 prošla myšlenka na společnou uměleckou produkci skla řadou peripetií. Důležitým momentem bylo zakoupení bývalé textilní továrny v Lindavě a její přestavba v moderní sklárnu. V roce 1994 tu zahájila sklárna AJETO svou pozoruhodnou činnost. Brzy se stala místem, kde se setkávají významné umělecké osobnosti z celého světa a kde vznikají mimořádná umělecká díla. Přes mezinárodní prestiž je však dodnes především místem, které je otevřené nejenom nejrůznějším novým nápadům umělců rozmanitého typu, ale také podnětům mladých tvůrců. Dokladem jsou i dvě vázy Martina Jakobsena na současné výstavě Severočeského muzea Bakalaureáty 2014, které vznikly jako závěrečná práce na Katedře designu TUL díky velkému pochopení Petra Novotného ve sklárně AJETO.

2013:

Exponát měsíce prosinec 2013: INVENTÁRNÍ KNIHA FONDU KERAMIKY A PORCELÁNU
PROSINEC 2013
INVENTÁRNÍ KNIHA FONDU KERAMIKY A PORCELÁNU
dodnes platná součást evidence sbírky
Každý nový předmět, který se dostane do muzea, musí být zapsán do přírůstkové knihy. Takové seznamy jsou vedeny prakticky kontinuálně, a tak i dnes u většiny sbírek můžeme dohledat, jak se ten který předmět do muzea dostal a jakou formou byl získán. Pak následuje proces nazvaný inventarizace. Při něm je předmět změřen, vyfocen a získá svou vlastní inventární kartu, na které je zevrubně popsán. Dnes nám tyto zápisy usnadňují specializované počítačové databáze, do kterých jsou ukládány i barevné digitální fotografie. Vždy tomu tak však nebylo. Ještě v 60. letech 20. století nebyl způsob inventarizace ustálen a sbírky, které bylo po válce nutné znovu zkompletovat, se sepisovaly v muzeích a galeriích různě. V našem muzeu se z této doby dochovaly takzvané inventární knihy. V nich byly předměty zapisovány jeden po druhém. V některých z nich byl velmi stručný popis doplněn i ruční kresbou, která však vystihuje daný předmět mnohdy dokonaleji než fotografie. Autory kreseb dnes již všechny neznáme, víme však, že pověřený kreslíř dostal za každý zhotovený obrázek 3 Kčs.
Exponát měsíce července a srpna 2013: Vysílací elektronka RD1XH
ČERVENEC-LISTOPAD 2013
VYSÍLACÍ ELEKTRONKA RD1XH
Vysílací výkonová elektronka - trioda RD1XH ze zrušeného středovlnného rozhlasového AM vysílace Vratislavice - Nová Ruda; výrobce: n. p. Tesla; max. výkon: 1 kW; pracovní kmitočet: do 30 MHz; žhavení: napětí 9 V, proud 14-17 A; hmotnost: 3,2 kg
Elektronka, jejímž vystavením si dovolujeme připomenout letošní 90. výročí pravidelného rozhlasového vysílání v Československu, dlouhá léta "svítila" ve středovlnném rozhlasovém vysílači (AM) na návrší Nová Ruda nad Vratislavicemi nad Nisou, kde se ještě dodnes říká "Na rušičce". Vysílač české výroby Tesla SRV3B, který tyto elektronky obsahoval, zde fungoval od roku 1951 až do devadesátých let 20. století. Když půl století starý, ale velmi zachovalý vysílač dosloužil, nebyl naštěstí sešrotován, ale ujal se ho Historický radioklub československý, který nyní chystá jeho vystavení v nově vznikající expozici historické vysílací radiotechniky v Třešti u Jihlavy. Ani 60 metrů vysoký anténní stožár s dvojicí červených světel na Nové Rudě již nestojí, v roce 2008 musel být zbourán, aby uvolnil prostor nové zástavbě. Na místě zůstal už jen malý vysílací stožárek s anténami VKV FM rádií a mobilního operátora.
V koncovém stupni vysílače, tedy těsně před výstupem signálu do antény, pracovaly tyto elektronky ve dvojici a staraly se zde o to, aby byl vysokofrekvenční signál patřičně zesílen a mohl v dostatečné síle doputovat "éterem" až k rozhlasovým přijímačům. Při své činnosti výkonové elektronky produkovaly značné teplo, proto musely být opatřeny mohutnými chladiči (na vystavené elektronce jde o masivní černý kovový nástavec nahoře). I přes to, že dnes již elektronky (lidově zvané "lampy") v běžných zařízeních prakticky nenajdeme (výjimkou budiž běžná mikrovlnná trouba, ve které je obsažena speciální elektronka, zvaná magnetron), své místo si v koncových stupních těch nejsilnějších vysílačů zachovávají dodnes.
Elektronka je, velmi zjednodušeně řečeno, žárovka s několika přidanými elektrodami, však ji také objevil slavný vynálezce žárovky T. A. Edison. Nejjednodušší z nich - dioda se dvěma elektrodami (tzv. anodou a katodou) slouží jako usměrňovač (pouští elektrický proud pouze jedním směrem). Trioda pak dostala ještě třetí elektrodu, tzv. mřížku. Ta umožňuje malými změnami napětí na této mřížce "ovládat" proud mezi anodou a katodou - elektronku pak lze využívat pro zesilování signálu, například právě při vysílání radiových vln.

Exponát měsíce června 2013: Dámský dvoudílný kostým
ČERVEN 2013
DÁMSKÝ DVOUDÍLNÝ KOSTÝM
syntetická potištěná pletenina Zadara, ČSSR, Liberec, 1973-74, roku 1998 darovala Jana Ducháčková,
inv. č. T11698
Vycházkový komplet s výrazným efektním vzorem představuje módní oděv z počátku sedmdesátých let 20. století. Přiléhavý kabátek s jednořadovým zapínáním a velkým zaobleným límcem ve tvaru fazónky doplňuje krátká, na bocích přiléhavá sukně, ke spodnímu okraji mírně rozšířená. Kostým šitý podomácku z módního chemlonového potištěného žerzeje zvaného Zadara byl pořízen jako praktické nemačkavé oblečení na letní dovolenou v zahraničí. Moderní atraktivní materiál byl vyvinutý počátkem sedmdesátých let 20. století v n. p. Textilana Závod 02 Nové Město pod Smrkem. Již před oficiálním zavedením do maloobchodu se módní novinky z tovární produkce daly většinou s předstihem zakoupit na Libereckých výstavních trzích. Běžně se rozmanitý sortiment vlněných, směsových i syntetických tkanin a pletenin z Textilany prodával ve firemním obchodě v Revoluční ulici v Liberci.
Styl odívání v Československu v první polovině 70. let navazoval na módu hippies a snažil se kopírovat západní trendy. Kostým se vyskytoval v šatníku každé elegantní ženy a jeho vzhled se měnil podle módní linie a druhu textilie. Používaly se jak jednobarevné přírodní látky, tak vysoce oblíbené syntetické a směsové tkaniny i pleteniny s barevnými vzory. Velmi žádanými materiály té doby byly např. tesil, krimplen a džínovina. Délka sukní už nebyla striktně dána jako v předešlých letech, nosily se sukně v mini, midi i maxi délce. Velkou popularitu zažívaly kalhoty do zvonu, pletené oděvy a džínová móda.K oblíbeným módním doplňkům náležely korále, náramky, drhané náhrdelníky, šátky, čelenky, klobouky a velké sluneční brýle. Boty na vysoké podešvi a širokých podpatcích barevně ladily s kabelkami.

Figura stojící krasavice KVĚTEN 2013
FIGURA STOJÍCÍ KRASAVICE
Porcelán, malba kobaltem pod polevou, červeným, zeleným, černým emailem a zlatem na polevě. Za studena kolorováno žlutou, červenou a zelenou barvou. Japonsko, Arita 1730-1760
Plášť krasavice zdoben dekorem chryzantémových snítek a nepravidelných kartuší s geometrickým motivem "želvího krunýře". Vnitřní kimono zdobeno chryzentémovými rozetami s rozvilinami a listy, na pásu obi motiv paulonie. Socha krasavice je modelována zcela jinak než ostatní známé figury. Na první pohled zaujme netypický, do šířky provedený účes a usměvavá plochá tvář dodávající soše pitoreskní výraz. Sochu do muzea věnoval spolu s dalšími předměty v roce 1904 Heinrich von Liebieg.
V tomto nejkrásnějším jarním měsíci si připomínáme významné jubileum - sto čtyřicáté výročí založení Severočeského muzea. Jedna z průkopnických rolí na poli uměleckoprůmyslových muzeí v Čechách připadla Liberci, městu které na konci 19. století patřilo mezi nejvýznamnější průmyslová centra v Rakousko - Uherské monarchii. Uměleckoprůmyslové muzeum zde vzniklo 9. května roku 1873, pouze o jeden den později než nejstarší muzeum v českých zemích v Brně. Jedna z prvních cest členů kuratoria nově vzniklého muzea vedla na pátou Světovou výstavu ve Vídni, kde nakoupili základ pozdější velice kvalitní japonské sbírky, kterou pak svým odkazem významně rozšířil i největší mecenáš libereckého muzea - Heinrich von Liebieg. Mezi darovanými předměty byl i exponát měsíce května.
Jindřich Brok: Architektura BŘEZEN-DUBEN 2013
ARCHITEKTURA
fotografie Jindřicha Broka, Praha 1975
Architektura I a II
Karel Wünsch, foukané a hutně tvarované sklo Nový Bor, 1973
V roce 1975 uspořádalo Severočeské muzeum výstavu autorských prací sklářského výtvarníka Karla Wünsche. Při této příležitosti vydalo katalog, který doprovázelo v každém výtisku patnáct originálních fotografií významného českého umělce Jindřicha Broka (1912-1995). Jednou z nich tehdy byla i Architektura vystavená nyní spolu s plastikami K. Wünsche jako exponát měsíce března 2013. Tato fotografie je nejenom volným doprovodem právě probíhající výstavy Hledání světla, ale současně i připomenutím Brokova nadčasového a citlivého vidění moderního českého skla.
Skleněný pohár Bohumila Hanče Stříbrný věnečěk s rubíny a lyžemi Bohumila Hanče LEDEN-ÚNOR 2013
SKLENĚNÝ POHÁR A STŘÍBRNÝ VĚNEČEK S RUBÍNY A LYŽEMI NA ČERVENÉ STUZE
Dodnes žije v kraji vzpomínka, jaký smutek padl tehdy na celé podhůří. Úmrtní oznámení hlásalo, že Bohumil Hanč zahynul "při dobytém vítězství". Podle souhlasného výroku rozhodčích mu byla přiznána cena za závod, v němž prvenství si nedal vyrvat ani smrtí, skleněný pohár a stříbrný věneček s rubíny a lyžemi na červené stuze; nesli jej za rakví. Ještě den před pohřbem se konala v Praze tzv. anketa za účasti 43 lyžařů, kteří byli částečnými svědky tragických událostí. Jejich výpověďmi se potvrdilo, že pořadatelé dbali bezpečnostních opatření a že podnikli záchranné akce podle možností a sil; vina tragického skonu byla přičtena jen nepředvídanému a mimořádně krutému zásahu povětrnostních poměrů. (Převzato z knihy Františka Kožíka „Synové hor“ (M&V, 2006)


2012:

František Červenka: Skříňkový betlém PROSINEC 2012
FRANTIŠEK ČERVENKA: SKŘÍŇKOVÝ BETLÉM
lipové dřevo, lepenka, tempera, Liberec, kolem r. 1975, 38 x 50 x 15 cm, soukromá sbírka
Vedle zcela dominantní tradice malby papírových betlémových figur se řezbářství v Liberci neprosadilo a pouze jediný řezbář v 19. století - Josef Müller - je znám jménem. Teprve po druhé světové válce se v Liberci usadilo několik mužů, kteří se chopili nožů » více…
Secesní kočárek pro panenku LISTOPAD 2012
SECESNÍ KOČÁREK PRO PANENKU
přelom 19. a 20. stol.; dřevo, samet, papír, kov; max. v. 44 cm, průměr kol 16 a 8,5 cm; ev. č.: Ka 2665
Dětská hračka, secesní tříkolový kočárek pro panenku, zakoupený v roce 1977 ve Starožitnostech Liberec společně s dětským secesním chrastítkem a čtyřkolovým secesním kočárkem pro panenky. Předmět je vyroben z černě a červeně lakovaného ohýbaného dřeva (technologii prosadil Michael Thonet, výrobce proslulého nábytku). Sedačka je potažena hnědým sametem, opěrka na nohy ozdobně lisovaným, světle okrovým papírem. Loukotě kol kočárku jsou zhotoveny z drátu a k obručím připevněny hřebíčky. Kočárek je součástí kolekce hraček, která převážně ve sbírce Kapitalismus (Ka) Severočeského muzea dokumentuje dětskou každodennost 19. a 20. století.
Thetida s Achilleovým štítem - nástěnný reliéf ŘÍJEN 2012
NÁSTĚNNÝ RELIÉF "THETIDA S ACHILLEOVÝM ŠTÍTEM"
Stříbro 900/1000, jižní Německo, první třetina 18. století, 55,5 × 34,2 cm, ev. č.: Š2189
Reliéf, který se do muzea dostal spolu s 2596 předměty z odkazu soukromé sbírky - tzv. Legátu libereckého průmyslníka barona Heinricha von Liebieg v roce 1904, je zhotoven ze slabého stříbrného plechu technikou cizelování, tepání a rytí. Reprezentuje jednu z výjimečných prací svého oboru. Technika cizelování - vytahování plechu nataveného na podložce se speciálně upravenou smůlou pomocí kovových čakanů a kladívka - je známá již od starověku. Byla hojně používána na středověkých, ale i mnoha novověkých liturgických i světských plastikách a předmětech. Reliéf byl zřejmě původně připevněn na dřevěné desce a umístěn v interiéru jako nástěnný obraz. Motivy s tematikou antické mytologie si v Evropě našly mnoho příznivců nejen v renesanci, ale i v dalších staletích. Náš reliéf znázorňuje Thetidu držící Achilleův štít a Achillea s pravou rukou vztyčenou k přísaze. Achilleus byl synem fthíjského krále Pélea a mořské bohyně Thetidy. Ihned po narození jej matka ponořila do vod Stygu, čímž se stal nezranitelným, kromě paty, za kterou ho matka držela. Achilleus byl největším hrdinou, který bojoval na řecké straně před Trójou. Byl zabit střelou smrtelného Paridova šípu právě do zranitelné paty.
J. Tockstein: Váza s dívčím aktem ZÁŘÍ 2012
JINDŘICH TOCKSTEIN: VÁZA S DÍVČÍM AKTEM
Železný Brod, 1949, čiré silnostěnné sodnodraselné sklo, broušené (Vlastimil Kopal), ryté (Miroslav Plátek), realizace firma Josef Vele, v. 26 cm, ø 16 cm, zakoupeno r. 2012, př. č.: U88/2012
Jindřich Tockstein (1914-75) je v současnosti neprávem zapomínaný vynikající výtvarník, který se výrazným způsobem zapsal do historie moderního rytého skla. V Železném Brodě, kde žil a pracoval, byl ve své době známý především bohémským způsobem života, ale pro budoucí generace zůstává mimořádnou uměleckou osobností, která svými návrhy a rytinami pozvedla výtvarnou kvalitu českého rytého skla na špičkovou a nadčasovou světovou úroveň. Přesvědčivým důkazem je také vynikající váza s dívčím aktem, která pochází z Tocksteinova vrcholného uměleckého období. Váza významně doplňuje několik Tocksteinových prací ve sbírce skla a navíc zprostředkovaně vypovídá o vynikající úrovni uměleckého sklářství na Železnobrodsku v poválečné době.
SRPEN 2012
KABINETKA: MARCEL WINICKY
atelier Kempf&Paulus, Praha 9. 12. 1910, pozitiv hnědě tónovaný

PAMÁTNÍK NORY WINICKÉ
text 17.-18. 7. 1943, 1946; jméno autorky neznámé, Brno, Postupice, karton, plátno

Nora Winická byla dívenka ze smíšené česko-židovské rodiny. Autorkou památníku je její teta, která jej začala psát záhy po deportaci malé Nory do Terezína, aby své neteři zachovala vzpomínku na rodiče. Vysvětlovala, jak se Nora dostala do její péče, psát o okolnostech zatčení rodičů - byť jen do památníčku - však bylo nebezpečné ...více...
ČERVENEC 2012
ROZHLASOVÝ PŘIJÍMAČ VE 301 DYN GW
Německo, Berlín, firma Telefunken, r. 1939-40, bakelit, kov, ev. č. ED 33
Válečná varianta rozhlasového přijímače, který byl v Německu i okupovaných zemích jedním z nejvíce rozšířených přístrojů. Původní, tvarově odlišná verze VE 301 vznikla roku 1933 jako levný radiopřijímač, kterým chtěla k moci nastoupivší nacistická strana plně ovládnout nejširší vrstvy obyvatelstva rozhlasovou propagandou. Tento záměr se do značné míry podařilo uskutečnit právě i díky masové výrobě a distribuci přístroje VE 301, kde vlnové rozsahy umožňovaly poslech jen říšských stanic (Volksempfänger - lidový přijímač, číslo 301 bylo odvozeno z data 30.1. 1933, kdy se A. Hitler ujal moci). Výroba probíhala u různých firem, tento kus je z produkce elektrotechnické firmy Telefunken. Výrobní závod firmy Telefunken byl i v Přelouči.
ČERVEN 2012
LAVOR NĚMECKÉ LUFTWAFFE Z ROKU 1936
(ano … obyčejné hliníkové umyvadlo)
Na konci 30. let mělo nacistické Německo dostatek materiálu pro válečnou výrobu, včetně hliníkových slitin. Na konci války už nebyl materiál na výrobu letadel, natož umyvadel.
KVĚTEN 2012
ČTYŘI GLAZOVANÉ VLISKY S REALISTICKOU MALBOU ORCHIDEJÍ
z produkce anglické firmy Minton, 3. čtvrtina 19. století
V r. 1873 zakoupilo ve Vídni muzeum od anglické firmy Minton sadu pěti glazovaných vlisek s motivem čtyř tehdy nově objevených orchidejí. Na konci 19. století vrcholilo v Anglii nadšení nad nově objevovanými druhy exotických květin. Této poptávky se snažila využít i tehdy významná keramická firma Minton. Vlisky s motivem orchidejí byly vyrobeny v jedné z poboček této firmy - Minton, Hollins & Co sídlící v Stoke-on-Trent, v té době nejúspěšnější divizi firmy, která dodávala své výrobky například do amerického Kapitolu, Victoria and Albert Musea a dalších prestižních budov. Vlisky s orchidejemi velmi pravděpodobně pocházejí od malíře Williama Mussilla (1829-1906), rodáka z Čech, který se narodil poblíž Karlových Varů. Studoval v Paříži a u firmy Minton byl zaměstnán od roku 1870. Jeho specializací byla právě malba orchidejí. Jako zdroj pro své vědecky přesné malby užíval knihu Johna Batemana o mexických orchidejích.
ev. č. PD425-PD428
DUBEN 2012
MICHAL BOUZEK: ČÍM VÍCE KE STŘEDU, TÍM VÍCE HRANY ZANIKALY
kombinovaná technika z pravých bankovek, 55 x 75 cm, r. 2000, v majetku Femancipation o. s.
Obraz je vytvořen z bankovek, které prošly oběhem. Matematicky a statisticky je doloženo, že na 1 m plošné koláže je přibližně 10 000 000 lidských dotyků. Akademický sochař Michal Bouzek z pravých bankovek vytváří záznamy krajin, archetypů zvířat a mytologických výjevů. K myšlence autor uvádí: "Tématy krajin a zvířat se v posledních letech zabývám proto, že zkázonosná lidská činnost se jich v průběhu svojí existence nesmazatelně dotkla."
BŘEZEN 2012
KAZETA SEKRETÁŘÍK
Turecko, poč. 17. stol., limbové, ořechové, ebenové a palisandrové dřevo, slonová kost, mosaz a stříbro kombinovaná intarzie
Roku 1887 zakoupilo Severočeské průmyslové muzeum v Liberci od barona Heinricha von Liebieg kazetu-sekretářík blízkovýchodního původu jako doklad bohatých islámských technik intarzie. Během 2. sv. války předmět putoval po různých úložištích a do muzea se vrátil až v 60. letech 20. stol. ze svozového depozitáře zámku Sychrov. Jeho stav za dlouhá léta špatného skladování byl natolik žalostný, že bylo rozhodnuto nechat ho zrestaurovat. Bohužel v té době již chyběla přední odklápěná stěna. Ve Státních restaurátorských ateliérech pak byla kazeta v roce 1982 restaurována do současné podoby.
ev. č. DN 1006
LEDEN-ÚNOR 2012
DĚTSKÝ ODĚV
Kabátek se sedlem a pelerínkovým límcem pro dvouletou dívku; bavlněný ryps, bílá strojová výšivka - madeira, perleťové knoflíky; Čechy, 20. léta 20. století; soubor dětského prádla a oděvů z 1. třetiny 20. století daroval Ing. Roman Chládek.
Tradiční volný střih šatů i kabátků se sedlem byl v dívčím šatníku aktuální po celou první polovinu 20. století. Malým dívkám poskytoval volný přirozený pohyb, což nebylo v průběhu historického vývoje dívčího oděvu vždy samozřejmostí. Dětská móda až do konce 19. století věrně napodobovala odívání dospělých.
př. č. U150/2009

2011:
PROSINEC 2011
DÍVČÍ HLAVA
Návrh: Alfons Mucha, Provedení: August Seysses, mosaz, hnědá patina, 44,5x27x15,5cm, sig. Mucha, kol. r. 1900
Podíl A. Muchy na vzniku této dosud neznámé busty usmívající se dívky není úplně vyjasněn. Mucha pravděpodobně provedl hrubou modelaci, kterou Seysses (nebo jiný sochař) dále, podle Muchových připomínek, dovedl do finální podoby. Zda plastika Dívčí hlava vzešla ze spolupráce těchto dvou umělců, nelze prokázat. Je sice Muchou jeho typickým podpisem signována, a to ještě před odlitím, ale budí dojem, že buď byla určena k provedení do jiného materiálu, nebo byla zhotovena podle Muchových návrhů bez jeho dalšího přispění. Plastika však zjevně nese patrný Muchův rukopis a lze spekulovat i o tom, že se jedná o jednu z těch, které jím byly navrženy pro rakouský pavilon na Světové výstavě v Paříži v r. 1900.
inv. č. PK4504-8
LISTOPAD 2011
DVA OPASKY SE SECESNÍMI SPONAMI, KOL. R. 1900
Dámský opasek ze světlé kůže s lisovanými ozdobami z tombaku, stříbření, skleněné kameny, neznačeno
Dámský opasek z černého hedvábí se třemi přezkami z pakfongu, perleť, neznačeno
V r. 1903 darováno panem E. Boschem z Jablonce n. N.
inv.č. Š 1894
inv.č. Š 1104
ŘÍJEN 2011
MILENA
prototyp kávové soupravy
Václav Šerák, návrh z roku 1959, bílý glazovaný porcelán, Karlovarský porcelán, n. p., závod Lesov
Přestože Šerákův návrh získal na XII. triennale v Milánu v roce 1960 stříbrnou medaili, nebyl nikdy zařazen do výroby. Pro muzejní sbírky byl tento prototyp zakoupen od autora v roce 2007.
inv. č. PK4504-8
ZÁŘÍ 2011
SONNET
část nápojové soupravy
David Suchopárek a Ingrid Račková, návrh z r. 2004, čiré bezbarvé sklo, foukané, broušené, MOSER, a.s., Karlovy Vary, zhotoveno pro SM r. 2011
Letošní sponzorský dar karlovarské sklárny Moser, a.s. je dvojnásob vítaným přírůstkem. V prvé řadě vhodně doplňuje vysoce kvalitní moserovskou kolekci uměleckého skla Severočeského muzea a současně představuje první zastoupení tvorby vynikající autorské dvojice David Suchopárek a Ingrid Račková v liberecké muzejní sbírce.
přír. č. U51-53/2011
SRPEN 2011
SUVENÝROVÁ DĚTSKÁ BOTIČKA
Rakousko, Vídeň, WMF, dříve A. Köhler & Co., kolem r. 1910, Galvano, patina
Jednou z činností dílen, které se zabývaly výrobou galvanoplastických kopií, se stala i výroba různých předmětů na objednávku, které měly vztah ke konkrétní osobě. Firma WMF se proslavila galvanoplastickými kopiemi ochozených dětských střevíčků, které měly jejich držiteli připomínat dětství.
inv. č. OK2656
ČERVENEC 2011
KŘESTNÍ SOUPRAVA
Kojenecká zavinovačka s polštářkem, kabátek a čepička, hedvábný satén, bavlněný etamín, ruční šití, strojová krajka a výšivka, Čechy, 4. čtvrt. 19. stol., koupeno r. 1912 od Franze Klösela z Liberce.
Do výbavičky novorozence patřila v minulosti náročně zdobená souprava ke křtu stejně jako praktické osobní i ložní prádélko a nazdobené peřinky do kočárku. Pečlivě uchovávaná křestní souprava se dědila v širokém příbuzenstvu po několik generací.
inv. č. T863, T864, T866, T10286
ČERVEN 2011
JANA VACKOVÁ: VÁZA NATURAL (2)
Stredná odborná škola sklárska, Lednické Rovné, Slovensko, r. 2010; čiré bezbarvé sklo, foukané a hutně tvarované, malované zlatem; výška 33 cm
Váza je součástí třídílného souboru, který vytvořila v roce 2010 autorka J. Vacková při III. mezinárodním sympoziu uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje v malířské dílně Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy v Novém Boru. Soubor byl ohodnocen porotou jako vítězná práce v oboru malby skla.
př. č. U161/2010
KVĚTEN 2011
DÁMSKÉ SVATEBNÍ ŠATY
Úpice (SV Čechy), 1941, šaty - potištěný krepdešín, klobouk - sláma, sametová stuha
Svatební obřad se konal před sedmdesáti lety 1. července 1941 na Staroměstské radnici v Praze. Nevěsta měla v ruce velkou převislou kytici, uvázanou z bílých květů hrachoru.
Sbírka textilu v současné době uchovává patnáct dámských svatebních modelů převážně z 20. století. Některé z nich budou vystaveny společně s doplňky a módními časopisy u příležitosti muzejní noci v sobotu 4. června 2011 v knihovně Severočeského muzea v Liberci.
ev. č. T11612, T12568
DUBEN 2011
J. A. GAGARIN
Neznámý autor, Sovětský svaz, kolem 1970, pálená hlína, dar pí. H. Outratové (Praha)
... k 50-tiletému výročí startu prvního člověka do vesmíru dne 12. dubna 1961
př. č. Uxx/2011
BŘEZEN 2011
SVATÉ TAJINY
BARBORA VOBOŘILOVÁ
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze 2010; barevné sklo hutně tvarované, tavené, broušené, v. 40 cm
Objekt je součástí diplomní práce, s níž se autorka Barbora Vobořilová zúčastnila mezinárodní soutěžní výstavy Cena Stanislava Libenského 2010 konané v Letohrádku královny Anny v areálu Pražského hradu v září téhož roku. Této akce, která byla vypsaná pro závěrečné umělecké práce z vysokoškolských sklářských ateliérů, se zúčastnilo 45 mladých výtvarníků z celého světa. Do trojice oceněných se za vítězného Angličana Alana Horsleye a před Japonku Mafune Gonjo dostala i Barbora Vobořilová z Jablonce nad Nisou.
př. č. U164/2010
ÚNOR 2011
LOPATKA NA STOLNÍ SMETÍ
Německo, Bockum, b. Krefeld, fa J. P. Kayser Sohn (KAYSERZINN), okolo r. 1902, litý cín
př. č. U175/2010
LEDEN 2011
TROJKŘÍDLÍ
JANA SLÁMOVÁ
závěsná prostorová krajka, třetinový model, len, bavlna, ručně šitá krajka, Praha, r. 1989, 70×72 cm
Ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze se nachází velkoformátová krajka Trojkřídlí (220×180 cm), za kterou autorka získala cenu - Zlatou paličku na Mezinárodním bienále krajky v Bruselu v roce 1989.
ev. č. G117

2010:
PROSINEC 2010
MÍSA NA OVOCE
JIŘÍ DOSTÁL
Praha, 1970, hutně tvarované čiré bezbarvé sklo, zabroušené, barevně dokončené nalepenou fólií, ev. č. S3825
Medailér a ředitel SUPŠ A VOŠ v Jablonci nad Nisou Akad. soch. Jiří Dostál slaví v letošním roce 65. narozeniny. Při této příležitosti probíhá v současné době ve velkém sále Severočeského muzea v Liberci rozsáhlá výstava věnovaná nejenom tvorbě tohoto vynikajícího umělce, ale i dalším pedagogům a studentům jablonecké školy. Málokdo však ví, že cesta Jiřího Dostála k medailím vedla tak trochu oklikou přes studium skla. Po železnobrodské průmyslovce studoval v letech 1964-1970 ve sklářském ateliéru profesora Libenského na VŠUP v Praze. Část jeho diplomní práce - mísa na ovoce - se později dostala do sbírek Severočeského muzea a představuje nyní v souvislosti se zaměřením a charakterem celé výstavy nepochybně poněkud překvapivý exponát měsíce prosince 2010.
LISTOPAD 2010
DEKORATIVNÍ MÍSA
Neznámý autor, okruh Metznerbundu, Čechy, kolem r. 1935, tepaný cín, ev. č. KC1157
Před 90 lety, v roce 1920 byl založen Svaz německých umělců v ČSR "Metznerbund", v jeho krajské sekci Liberec/Reichenberg byla i řada uměleckých řemeslníků-pasířů, většinou absolventů odborné školy v Jablonci nad Nisou.
ŘÍJEN 2010
MILOSLAVA VRZALOVÁ
DÁMSKÝ SPOLEČENSKÝ KOMPLET
Malá Skála, r. 2008, kabátek žakárská směsová tkanina, kalhoty hedvábí, př. č. U320/2008
Módní návrhářka Miloslava Vrzalová slaví v letošním roce dvacet let od založení značky MV BOUTIQUE. K této příležitosti se 23. října 2010 koná ve velkém sále Severočeského muzea v Liberci exkluzivní módní přehlídka nazvaná NONCHALANCE.
ZÁŘÍ 2010
VLADIMÍR BARANKO
PLASTIKA
Broušené topasové sklo, žák. práce z odd. broušeného skla, ved. výtvarník prof. L. Oliva, dílenský učitel J. Patrman, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod, 1982, výška 26cm, ev. číslo S3509
V září letošního roku slaví SUPŠS v Železném Brodě 90. výročí svého založení. Při této příležitosti probíhá v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu rozsáhlá výstava prací pedagogů, absolventů a žáků této školy. Mezi exponáty je i řada zápůjček ze Severočeského muzea, ale v libereckém depozitáři jsou desítky dalších objektů, připomínajících mimořádný význam této školy pro vývoj moderního skla. Jedním z nich je i současný exponát měsíce.
SRPEN 2010
BAROKNÍ NÁBYTKOVÝ ZÁMEK
Kujná ocel, Čechy, kolem roku 1700, ev. číslo OK971
ČERVENEC 2010
MEXICKÝ KOBEREC
Koberec, tkaný kilimovou technikou, s motivem mytologické postavy aztéckého bůžka; ruční tkaní, osnova i útek vlna, 130 x 61 cm, ev. č. T117
ČERVEN 2010
KOSTRA NÁPOJOVÉ SOUPRAVY ISABEL
Navrhl Jiří Šuhájek pro sklárnu Moser v Karlových Varech v roce 2000, broušené čiré křišťálové a topasové sklo (realizace pro SM roku 2010), dar firmy Moser, a.s., ev. č. S4797-4803
KVĚTEN 2010
STOLNÍ SOUPRAVA
Doc. Emilie Frydecká, ak. mal., textilní výtvarnice a pedagožka na Katedře designu Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci len, bavlna, ručně paličkovaná krajka, Praha, r. 2004, př. č. U76/2009
DUBEN 2010
SOŠKA BOHYNĚ ESET
Egypt, první polovina prvního tisícelí př. Kr., litý bronz, ev. č. OK1301
BŘEZEN 2010
KEMPINKOVÁ SOUPRAVA JIZERKA
PLASTIMAT Liberec, ČSSR, návrh Jiří Hofman (r. 1975), vyrobeno r. 1977, inv. č. U173/2006
ÚNOR 2010
ZNAK LIBERCE
gobelínová výšivka na ručně tkané půdě, osnova bavlna, útek a výšivka vlna, 52x48cm, Vratislavice nad Nisou, kolem r. 1900, inv. č. T4574
Heraldický znak Liberce s letopočtem 1680 a siluetou libereckého zámku se vztahuje k nevolnickému povstání na severu Čech. Malý nástěnný koberec byl získán v roce 1966 z n. p. Bytex ve Vratislavicích nad Nisou (bývalá firma I. Ginzkey, Teppich-und Decke-Fabrik, Maffersdorf in Böhmen).
LEDEN 2010
KOSTRA NÁPOJOVÉ SOUPRAVY CASANOVA
Autor Jan Mareš, návrh z roku 2003, čiré bezbarvé sklo, foukané, broušené, zdobené zlatým prstýnkem
Zhotoveno sklárnou MOSER a.s., Karlovy Vary pro Severočeské muzeum v roce 2009.
Na výstavě Tradice, krása, elegance v roce 2008 byla kostra nápojové soupravy Casanova zastoupena jako zápůjčka od sklárny MOSER, a.s. Při této příležitosti došlo k dohodě, že výrobce v rámci svého dlouholetého sponzorského zájmu zhotoví v následujícím roce variantu kostry této nápojové soupravy a věnuje ji do sbírek Severočeského muzea. Nový přírůstek vhodně doplňuje vysoce kvalitní moserovskou kolekci v liberecké sbírce novodobého skla.
2009:

PROSINEC 2009
PŘEDNÍ PLÁT ZBROJE
ocel zdobená niellem, výška 36 cm, Německo, kolem r. 1550, ev. č. Z200
LISTOPAD 2009
OPASEK S VÁČKEM A PRACHOVNICÍ
Hedvábný samet, dracounová výšivka, kůže, železo, dřevo, Itálie/Benátky, 16. stol., ev. č. T540, T1256
ŘÍJEN 2009
VÁZY - OBJEKTY
Karel Vaňura, Čechy, Praha 1966, výška 42cm a 33,5cm, ev. č. S3856-7
V současné době probíhá výstava textilií Jana Hladíka, která připomíná těsné propojení užitého a volného umění v československé tvorbě v druhé polovině šedesátých let 20. stol. Na světové výstavě v Montrealu v r. 1967 získal J. Hladík od jury čestné uznaní, velký ohlas u návštěvníků mělo i tehdejší české sklo. Mezi úspěšnými exponáty výstavy EXPO67 byly také Vaňurovy malované vázy-objekty, které se blíží svou koncepcí volné tvorbě.
ZÁŘÍ 2009
PLASTIKA PROROCTVÍ
Čechy, Praha, r. 1967, Pavel Krbálek, svařovaná ocel, př. č. U 68/2005
SRPEN 2009
JAVÁNSKÁ BATIKA
povlak na polštář s motivem tradiční javánské figury, bavlněné plátno, vosková batika, 48,5 x 48,5 cm, Indonésie, kol. r. 1900, ev. č. T 6994
ČERVENEC 2009
ČEPICE ZÁVODNÍKA SK
Eliška Rožátová, Nový Bor, 1983, hutní sklo s rubínovým přetahem, broušené, malované, mosazný stojan, 17x32x20cm, ev. č. S3320
Teto skleněný objekt vytvořila autorka Eliška Rožátová v rámci 1. ročníku Mezinárodního sklářského sympozia IGS v Novém Boru v roce 1983.
ČERVEN 2009
DIRIGENT IGOR MARKEVIČ II
Čechy, Praha, r. 1966, Pavel Krbálek, svařované železo, př. č. U62/2005

KVĚTEN 2009
DÁMSKÉ SPOLEČENSKÉ ŠATY
autorka DENISA NOVÁ, Brno, 2008, hedvábná organza, př. č. U321/2008
Absolventka Katedry textilního a oděvního návrhářství na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci v r. 1998. Módní návrhářka Denisa Nová byla několikrát oceněna titulem Výtvarník sezóny na Mezinárodním veletrhu Styl v Brně. Od r. 1999 tvoří pod vlastní značkou DNB.
DUBEN 2009
BOŘEK ŠÍPEK:
VÁZA "GEMELLI"
Sklárna AJETO, Lindava, ČR, r. 2002, čiré bezbarvé a zelené sklo, hutně tvarované, s optickým dekorem, výška 56,5 cm, ev. č. S4629
V závěru března letošního roku mohli televizní diváci sledovat přenos slavnostního pořadu Ceny Thálie, při kterém herecká asociace ČR ocenila mimořádné výkony umělců z uplynulého roku v různých dramatických oborech. Ocenění laureáti obdrželi spolu s diplomem i skleněnou cenu, kterou podle návrhu Bořka Šípka vytvořila sklárna AJETO v Lindavě. Dílo tohoto světově proslulého výtvarníka, designéra a v současnosti i děkana Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, je zastoupeno rovněž v muzejních sbírkách. Ukázkou jeho charakteristicky manýristického přístupu k práci s hutním sklem je také současný exponát měsíce.
BŘEZEN 2009
ANANASOVÁ MÍSA
Čechy, Praha, r. 1992, Veronika Richterová, email na železném plechu
ev. č. OK3118
ÚNOR 2009
PANENKA V LIBERECKÉM DOBOVÉM ODĚVU
výška 55 cm, 40. léta 19. století
Panenka se sádrovou hlavou a hrudníkem, šité tělo z bavlněného plátna vyplněné slámou, ruce ze světlé jelenice. Ženský oděv s doplňky a spodním prádlem představuje městskou módu v období biedermeieru (živůtek, sukně a šněrovačka z hedvábné tkaniny, košilka, tři spodničky a šátek z bavlněného plátna, kukaňovitý čepec z dracounové krajky, skleněné korále, strojně pletené bavlněné punčochy, černé kožené botky).
ev. č. T6536
LEDEN 2009
VÁCLAV HORÁČEK - MÍSA, 1958
rubínové sklo vrstvené bílým emailem, probrušované, Borské sklo, n. p., Nový Bor, výška 17,4 cm, průměr 34 cm
V současné době probíhá v Moravské galerie v Brně rozsáhlá výstava nazvaná Bruselský sen. Připomíná mimořádně úspěšnou účast tehdejší ČSR na světové výstavě v roce 1958 v Bruselu. Velký podíl na tomto úspěchu mělo zejména umělecké sklo. Jedním z exponátů, které na EXPO ´58 reprezentovaly vysokou úroveň československého sklářství, je i tato mísa Václava Horáčka ze sbírek Severočeského muzea.
ev. č. S2547
2008:

PROSINEC 2008
RENESANČNÍ VYŠÍVANÁ POKRÝVKA
len, 50 x 58 cm, Německo, r. 1567
ev. č. T6003

LISTOPAD 2008
TLUSTÝ MUŽ
Čechy, Praha, r. 1987, autor Petr Císařovský, kované a svařované železo
ev. č. OK3096

ŘÍJEN 2008
DÍVČÍ LETNÍ ŠATY
háčkovaná krajka, bavlněná příze Čechy/Liberecko, r. 1969
př. č. U197/2008

ZÁŘÍ 2008
NÁPOJOVÁ SOUPRAVA LUCIE
návrh Lucie Rýdlová, 1992, čiré bezbarvé broušené sklo, Sklárna Moser, a.s., Karlovy Vary, 1998
Návrh soupravy vznikl jako studentská práce Lucie Rýdlové v ateliéru skla prof. Vladimíra Kopeckého na Vysoké škole umělecko- průmyslové v Praze. Dar podniku Moser, a.s. v Karlových Varech Severočeskému muzeu v srpnu roku 2008.

SRPEN 2008
MEDAILE K VÝROČÍ 21. SRPNA 1968
Návrh, model a realizace
Autor: Šárka Vaškaninová, SUPŚ a VOŠ Jablonec n. N.; kresba na papíře, sádra, bronz

ČERVENEC 2008
KUŘÁCKÁ SOUPRAVA
Německá demokratická republika, firma VEB Kunstschmiede Neuruppin, kolem r. 1970
př. č. U59/2000

ČERVEN 2008
DÁMSKÝ TROJDÍLNÝ KOMPLET "KŘIVÁK"
HELENA FEJKOVÁ, Praha, r. 2004, bavlna, len, buretové hedvábí, vatelín, strojní prošívání
Model z rozsáhlé kolekce ORIGINAL LINEN JEANS, za kterou získala módní návrhářka Helena Fejková v r. 2002 v národní soutěži cenu "Vynikající design ČR". Kombinovatelná třicetipětidílná kolekce byla vyráběna na základě licence šest let Otavanem Třeboň. Kabátek a sukně ušitý ze směsového lněnobavlněného plátna, legíny z buretové perlinkové tkaniny. Model šitý podle vlastní technologie na principu oteplené tkaniny s pružnou strojní výšivkou za použití pružného tylu a rouna (vytváří strečový efekt a třepení). Do SM zakoupeno v r. 2007.
ev. č. T12417a-c

KVĚTEN 2008
AUTORSKÉ ŠPERKY PETRA VOGELA
Náhrdelník a prsten jsou zhotoveny z průhledných plexisklových kuliček, spojených plastovými očky v černé barvě s ocelovou pružinou. Uvnitř každé kuličky je vložen surový český granát.
Petr Vogel (*1968) patří mezi střední generaci českých autorů, kteří se zabývají tvorbou osobitých šperků. Absolvoval klasické studium klasického zlatnického a stříbrnického řemesla absolvoval na SUPŠ v Turnově a poté šperk studoval na VŠUP v Praze, v ateliéru Kov a šperk, kde až do loňského roku po studiích působil jako odborný asistent. Šperky tohoto autora bývají vytvořeny z různých materiálů, většinou přetvořených již hotových předmětů z jiných oborů lidské činnosti, někdy s využitím drahého kovu či kamene. Pro jeho šperky je zásadní nějaký zajímavý námět, bývají často zhotoveny jako nadsázka, zhmotnění různých absurdních námětů, přísloví či bajek.
ev. č. Š3996-7

DUBEN 2008
DEKORATIVNÍ VÁZA
malované hladké foukané čiré sklo, studentská práce z ateliéru prof. Stanislava Libenského na VŠUP v Praze, Martin Velíšek, real. šk. rok 1985/86
ev. č. S 3811

BŘEZEN 2008
TRUHLIČKA
jižní Německo - Švýcarsko, kol. r. 1400, javorové dřevo, kované železo
ev. č. DN 7

ÚNOR 2008
KONOPNÝ RUČNÍK
Německo, 16. století, 203 × 37 cm, odkaz Heinrich v. Liebieg, 1904
V minulosti se konopné vlákno používalo zvláště na výrobu plachet, lodních lan, hrubých tkanin, provazů, pytlů či koudele, ale uplatňovalo se také na jemnější textilie pro zhotovení ubrusů, ručníků, plen i oděvů. Technická vlákna z konopí setého mají délku 1-2 m, jsou neobyčejně pevná a trvanlivější než vlákna bavlny. Vzhledem se podobají lnu.
ev. č. T 633

LEDEN 2008
PIERANDRE MATTIOLI - HERBÁŘ ANEB BYLINÁŘ
2. české vydání v Praze roku 1596 u nakladatele Daniela Adama z Veleslavína za přispění bohatého pražského měšťana a kupce Václava Trejtlara z Krošvic.
"... s obzvláštní pilností rozhojněný a spravený skrze Joachima Kameraria ... z německého pak jazyku v český přeložený od Adama Hubera z Rysenpachu."
ev. č. ST 0783





2007:

PROSINEC 2007
KUBISTICKÉ SKŘÍŇKOVÉ HODINY
Čechy (?), kolem roku 1915
Hodiny jsou zhotoveny z leštěného mosazného plechu, neznačené, kusová výroba. Na dvojnásobně odstupněném hranolovém soklu je umístěna vysoká hranolová skříňka s okosením. Ciferník je lemován perlovcovým oktogonem, samotný ciferník je kruhový s reliéfně tepanými arabskými číslicemi a s prořezávanými ručičkami. Ve spodní části je menší oktogon se zabrušovaným křišťálovým sklem s průsvitem pro kyvadlo. V zadní stěně jsou kruhová odklápěcí dvířka, kryjící hodinový strojek.
ev. č. UH 79
LISTOPAD 2007
DÁMSKÝ KABÁTEK
hedvábí, vatelín, ruční prošívání, strojová výšivka,
Čína, kol. r. 1930
Parádní kabátek pro chladnější období, ručně šitý z pravé hedvábné tkaniny, navrchu pastelově zelené, uvnitř růžové barvy, zateplený vatelínem. Kabátky doplňovaly noční košile buď při ranní úpravě zevnějšku, v posteli ke čtení, nebo při rekonvalescenci. Pro luxusní způsob života, nebo jen jako dekorativní doplněk noční košile, byly určeny lehké kabátky a přehozy s krátkými rukávy ušité z krajkoviny či hedvábí.
př. č. U 60/2007
ŘÍJEN 2007
MALÉ AKVÁRIUM
porcelán, malba kobaltem pod polevou,
dílna Kchang-si nien dž, Čína, 2. pol. 17. stol.
Současná výstava Barvy čaje připomíná návštěvníkům muzea víc než výmluvně veliký rozdíl mezi kulturou Dálného východu a našimi domácími zvyklostmi. Výrazné odlišnosti bychom mohli ovšem najít rovněž v přístupu k dalším keramickým a porcelánovým objektům. Jedním z nich je také současný exponát měsíce. Baňatá nádoba, dovážená v různých variantách do Evropy od počátku sedmnáctého století, našla na našem kontinentu uplatnění většinou jako exkluzivní orientální květináč. V zemích svého původu však byla používána především jako malé akvarium, v němž dvě plovoucí závojnatky symbolizovaly harmonii manželského štěstí. Ušlechtilému záměru byla věnována také náročná malířská výzdoba. Přesvědčivým dokladem je dozajista i malba na vnějším plášti vystaveného exponátu, která znázorňuje dva čtyřprsté draky letící na pozadí ledové tříště mezi stylizovanými oblaky.
ev. č. PK 3474
ZÁŘÍ 2007
URBIUM PRAECIPUARUM TOTIUS MUNNDI
Liber tertius
Kolín nad Rýnem, 1581
Braun Georg, tiskař a nakladatel v Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s rytcem a tiskařem Franzem Hogenbergerem vydal v letech 1572–1617 proslavený šestidílný atlas Civitates orbis terrarum s více než 500 vedutami evropských měst.Ze třetího dílu byla vybrána veduta „Tigurinus Pagus, vulgo Zurych“; za povšimnutí stojí stavby na řece, které sloužily pro potřeby rybářů při odchytu a chovu platýzů. Rozsah této činnosti dokládají i rozlehlé plochy za hradbami města užívané pro sušení ryb.
ev. č. St140 (fond starých tisků)
SRPEN 2007
PLASTIKA STESK PO DOMOVĚ
Pavel Krbálek
polychromované železo, měď, Švýcarsko, Lucern, r. 1968, př. č. U 72/2005
ČERVENEC 2007
VÁZA - CIHLIČKY
Ondřej Novotný
Práce studenta Střední průmyslové školy sklářské v Novém Boru ze sympozia uměleckých škol v roce 2004 oceněná odbornou porotou jako vítězné dílo v oboru hutního skla. Materiál: modré sklo s křišťálovými nálepy. Realizace: sklářská huť SUPŠS v Železném Brodě, př. č. U 107/2005
ČERVEN 2007
POTAHOVÉ TKANINY "SCHEILA"
Zora Vincíková
Diplomová práce studentky Katedry designu, Fakulty textilní TUL, oceněna certifikátem Vynikající výrobek roku 2003, uděleným Design centrem ČR v Brně pod názvem Cesta za vzorem. Materiál: PE, VI, Realizace: firma Kolovrat, ČM s. r. o., Chýnov, r. 2002, ev. č. T12153-8
KVĚTEN 2007
KONVICE NA VAŘENÍ ČAJE PŘI ČAJOVÉM OBŘADU
Japonsko, počátek 20. století, lité železo a tausovaný bronz
ev. č. OK3255ab
DUBEN 2007
BILDERBUCH ZUM NUTZEN UND VERGNÜGEN DER JUGEND, FRIDRICH JUSTIN BERTUCH
Obrázkový atlas zvířat a rostlin pro děti
Vydal P. B. Erben, Praha 1822, inv. č. ST475
BŘEZEN 2007
VÁZA
pletená z bambusových štěpin,
Japonsko, 70. - 80. léta 19. století
inv. č. KŠ 10
ÚNOR 2007
VÁZA
návrh Erik Magnussen, kol. 1887
výrobek firmy Royal Selangor
Kuala Lumpur, Malajsie
cín
př. č. U 206/2006
LEDEN 2007
DUCH SVOBODY
Autorská plastika,
nepolévaný porcelán se zatíranou modrou barvou,
ŠÁRKA RADOVÁ, PRAHA, 1993
inv. č. PK 4395





2006:

PROSINEC 2006
PANENKA V DOBOVÉM KOSTÝMU
bysta - parian (neglazovaný porcelán),
tělo - bavlněné plátno, výplň těla - sláma,
končetiny - sádra, dvoudílné šaty a spodní
prádlo - bavlna, hedvábí, strojová krajka,
Praha ?, zn. "P", 3. čtvrtina 19. století,
inv. č. T 6541
LISTOPAD 2006
TRUCHLÍCÍ ŽENA
patinovaná sádra
Franz Metzner
Německo, Berlín,
kolem r. 1916,
inv. č. SP 157
Sochu Truchlící ženy vytvořil Franz Metzner na počátku války jako reakci na přibývající počty mrtvých vojáků v první světové válce. Další název Melancholie spojuje tuto figuru s jinou Metznerovou sochou, polopostavou ženy v podobné pozici, která nese rysy jeho ženy Else. Kompozičně jednoduchá, drobnější, ale monumentální figura je charakteristickou prací vrcholného období tvorby F. Metznera.
ŘÍJEN 2006
STOLNÍ ZRCADLO
rám ze stříbřeného kompozitního kovu,
Firma Argentor, Vídeň, po r. 1900,
inv. č. Š 2297
Firma zhotovovala i jídelní příbory, stolní nádoby, svícny, hodinové schránky a další předměty denní potřeby. Návrhy na ně často pocházejí od renomovaných výtvarníků, kteří pracovali i ve Wiener Werkstätte. Firma své výrobky představovala i na uměleckoprůmyslových výstavách. Pod značkou Argentor vyráběla mezi lety 1902-1970.
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 22.09.2017 01:13:18