Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

POHYBLIVÝ BETLÉM VÁCLAVA METELKY
ZE SKLENAŘIC U VYSOKÉHO NAD JIZEROU


Kolébkou Metelkova rodu, s jehož jménem je neodmyslitelně spjato betlémářství v západních Krkonoších, jsou Sklenařice u Vysokého nad Jizerou. První betlém zde v chalupě čp. 4 postavil Jáchym Metelka po svém sňatku s Kateřinou Škrabálkovou roku 1851 či po narození prvního syna, rovněž Jáchyma v roce 1853.


Jáchym Metelka - otec, vyučený krejčí, došel na vandru až do Terstu a možná by se tam usadil, kdyby nevypukla roku 1848 revoluce. Rok mezi Italy bojujícími za svobodu (kdy snad mj. šil kabáty bojovníkům Giuseppe Garibaldiho) byl bezpochyby rozhodující pro utváření jeho osobnosti, ačkoliv nikdy nepodlehl pokušení, aby se po nuceném návratu domů svěřil někomu z blízkých s podrobnostmi italské pouti. V Itálii dostala mocnou posilu nejen Jáchymova národní hrdost a svobodomyslnost, ale i jeho výtvarné nadání. Možná už zde jej okouzlila krása jesliček, vždyť k prostému člověku Kristovo narození promlouvá zvlášť silně a mohlo se stát, že z uměleckých památek Itálie na krkonošského horala nejvíce zapůsobily právě betlémy.


Jáchym Metelka stál u zrodu betlému vystavovaného od Vánoc 1994 v Severočeském muzeu v Liberci. Navrhl jeho koncepci, stupňovité uspořádání do rohu světnice a přes třicet let jej postupně rozšiřoval (až betlém zaujímal šest metrů z jedné strany světnice a tři metry z druhé a zakrýval celá dvě okna v rodné chalupě). Zprvu jej osazoval figurami vystřihovanými z tištěných archů, záhy si je však maloval sám, neboť betlém byl pohyblivý a on musel figuru pro pohyb náležitě upravit. Když spatřil světlo světa roku 1866 (jako již sedmé dítě) syn Václav, otec netušil, že v něm najde talentovaného pomocníka. Není známo, k jaké události se vztahuje datum, uvedené na pozadí současného betlému – 15. prosinec 1888. Každopádně Václav již velmi mladý začal s betlémem otci pomáhat a opotřebované papírové figury nahrazovat vlastními, vyřezanými z lipového dřeva. Obrovský betlém obsahoval řadu pohyblivých skupin figur, anděly kolébající Ježíška, dvě růžice andělů a andělských muzikantů na nebesích a nad chlévem, město s „židovskou školou“ zákoníků, kývajících a kroutících hlavami nad starozákonními předpověďmi proroků, řezníka s kozou, děti na houpačce a na kolotoči, komedianta na hrazdě, pastýře ženoucího ovce, důl s horníky, muže, jak řežou a osekávají kmeny stromů, ponocné na hradbách a strážného na věži, muzikanty a ještě řadu scén, známých také z betlému Václavova bratrance Jana Metelky ze sklenařické chalupy zvané „na kovárně“ (kováři v kovárně, provazník, řezník aj. – dnes ve sbírkách Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí).


Po smrti Jáchyma Metelky jeho syn Václav betlém zmenšil a dal mu podobu, kterou lze vždy o Vánocích spatřit v Severočeském muzeu. Betlém je široký tři a půl metru (přepona trojúhelníka) a je osazen 250 dřevořezbami o výšce od 3 do 20 centimetrů, z nichž je více než třetina pohyblivých. Figury jsou různých typů (též oblékané a kašírované) a od několika autorů. Pohonný mechanismus, celý ze dřeva, byl původně poháněn závažím, nyní nahrazeným elektromotorem. Současný betlém je tedy až na malované Jáchymovo pozadí dílem Václava Metelky (1866 – 1954), podobně silné a košaté osobnosti jako jeho otec, rolníka, ředitele hospodářské záložny v Jablonci nad Jizerou, divadelníka, písmáka a vyhlášeného léčitele. Do sbírek Severočeského muzea se dostal zásluhou stejnojmenného vnuka Václava Metelky (1924 – 2005) roku 1967.


Pro úplnost je třeba zmínit ještě třetího velkého betlémáře z Metelkova rodu, Jáchyma (již zmiňovaného prvorozeného syna Jáchyma Metelky), ředitele měšťanských dívčích škol v Jilemnici a jednoho ze zakladatelů jilemnického muzea, v jehož sbírkách se nalézá též jeho betlém, dílo, které na první pohled prozradí příbuzenské pouto Metelků - betlémářů.

B. Krámská



 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 20.02.2019 18:54:28