Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

SKLENĚNÝ MOZAIKOVÝ OBRAZ MADONY HEJNICKÉ

Technika mikromozaiky (na našem území zcela ojedinělá), barevné sklosmalty, zlaté tessery (dílce mozaiky), filati (skleněná vlákna), měděný a pozinkovaný plech, Itálie, konec 19. století, restaurovaly: MgA. Magdalena Kracík Štorkánová, Ph.D. a Mgr. Jana Fořtová Torňošová, Eg4186

Mozaika byla umístěna na náhrobní desce na zrušeném městském hřbitově v Liberci na Ruprechtické ulici. Do Severočeského muzea ji předala v sedmdesátých letech 20. století Veřejná bezpečnost, která poškozený obraz zajistila u pachatele. Během letošního roku se díky finanční podpoře Nadace Preciosa podařilo mozaiku zrestaurovat pro budoucí muzejní expozice.

Předlohou mozaiky byla Hejnická madona, zvaná Mater Formosa (Matka spanilá), zázračná soška umístěná na oltáři chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Tato gotická dřevořezba učinila z Hejnic významné poutní místo, svým věhlasem přesahující zemské hranice. Podle legendy je uctívána od konce 12. století, kdy ji zavěsil sítař (řešetář) z Lužce na lípu na břehu říčky Smědé. Nejen jeho žena s dítětem, ale i další prosebníci se na přímluvu P. Marie dočkali zázračného uzdravení. Již roku 1211 byla údajně postavena na tomto místě kaple. První písemná zmínka o kostelu však pochází z roku 1408, kdy se stal cílem pouti měšťanů ze Zhořelce. Slohově socha Madony náleží do osmdesátých let 14. století.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Historie knihovny | Knižní fond | Katalogy | Knihovní řád
Služby a kontakty | On-line katalog


Vážení badatelé, z důvodů plánované
rekonstrukce muzea bude naše knihovna
od října 2017 pro veřejnost uzavřena.
Zavřeno bude po celou dobu rekonstrukce
až do roku 2019. Vaše případné
dotazy zodpoví A. Kašparová.

Dear researchers, we would like to
inform you that our Library will be closed
for the public from October, 2017 due to a planned
reconstruction of the Museum. It will be closed
during the whole period of the reconstruction
until the year 2019. Your possible questions
shall be answered by A. Kašparová.


HISTORIE KNIHOVNY:

Pohled do knihovny Severočeského muzea v Liberci Knihovna Severočeského muzea vznikla pravděpodobně už v r. 1873 jako přirozená součást muzea (tehdy Nordböhmisches Gewerbemuseum in Reichenberg).


Od počátku činnosti muzea zde byly shromažďovány předlohy ke všem oborům umělecko - řemeslné činnosti, knihy z dějin výtvarného umění, řemesel, odborné publikace o architektuře, stavitelství, sochařství, malířské monografie, příručky pro malbu, ruční práce, sběratelství, umělecká řemesla (kovářství, truhlářství) a další. Bylo odebíráno několik odborných časopisů v němčině, ve francouzštině, angličtině a italštině, muzejní sborníky a periodika nejrůznějších spolků, které působily v tehdejším Liberci nebo jeho okolí.

První konkrétní zmínka o knihovně sahá do roku 1884 (Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums), kdy dochází k reorganizaci knihovny pod dohledem nově nastoupivšího kustoda muzea architekta W. D. Vivié. V té době knihovna funguje jako čítárna pro veřejnost. Jsou zde nabízeny odborné monografie a periodika, ale především předlohy k řemeslným pracem všeho druhu (kovářství, zámečnictví, ornamentika, nábytek atp.). V muzejním časopise "Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums" (vychází od r. 1883) je pravidelně uváděna návštěvnost čítárny, počet vypůjčených titulů a později i knižní přírůstky včetně anotací. Další pozornosti se knihovně dostává v době působní dalšího kustoda - též architekta Alberta Hofmanna, jenž v r. 1888 sestavuje první tištěný katalog muzejní knihovny (Katalog der Bibliothek des Nordböhmischen Gewerbemuseums in Reichenberg). Tento obsahuje kromě tehdejšího výpůjčního řádu systematické členění publikací podle oborů a rejstřík autorů.

Největší rozkvět knihovna zažívá v době působení kustoda Dr. Gustava E. Pazaurka z Prahy (působí v muzeu v letech 1893-1905), jehož přínos byl v doplnění fondu o odborné publikace a v rozšíření knihovny až na jednu z nejvýznačnějších umělecko - historických knihoven v Čechách. Se stavbou nové budovy muzea (1897-1898) se dostalo i knihovně náležité pozornosti. Byly pro ni vyhrazeny velkorysé prostory se skladem a studovnou, kde knihovna sídlí dodnes.

Vlivem tendencí přiblížit muzejní činnost nejširším vrstvám obyvatelstva začaly přibývat v knihovně i česky psané publikace, časopisy a sborníky (Časopis společnosti přátel starožitností, Výtvarná práce a další). Nepřehlédnutelnou část fondu představují aukční katalogy, katalogy výstav a světových výstav.

Během 2. světové války postupně činnost muzea (stejně i jeho knihovny) ustává. Zpočátku sice získávalo (jako muzeum župního města Sudet) vzácné umělecko - historické monografie, později však bylo uzavřeno, vzácnější sbírkové předměty uschovány na okolních zámcích a zbytek sbírkových předmětů zabalen a uschován ve sklepních prostorách. V muzejní budově byly zřízeny sklady N. S. Frauenschaftu a různých zařízení pro dětské útulky, na půdě sídlila vysílačka německé vojenské policie pro území Sudet. Po válce (r. 1945) převzala muzeum česká správa.

Roku 1948 byla znovuotevřena umělecko-historická knihovna v SM (od října též pro veřejnost), správcem je pověřen ředitel v.v. Jan Schmitt. Teprve počátkem roku 1950 se podařilo navrátit také čítárnu původnímu účelu, když předtím sloužila jako zkušebna hudebního tělesa nebo k příležitostným spolkovým schůzím atp. Podle historických pramenů knihovna v té době obsahuje více než 20 000 svazků a 15 000 ks obrazových předloh k umělecko-řemeslným výrobkům. Po válečných letech jsou však ve velmi zanedbaném stavu. Knižní fond je nadále doplňován z konfiskovaného majetku a tzv. "svozů".

V roce 1949, kdy Severočeské muzeum i tehdejší Státní studijní knihovna (dále SSK) patří pod správu Krajského národního výboru v Liberci, byla podepsána smlouva mezi těmito institucemi o společné správě knihoven. Knihovna SM se stává pobočkou Státní studijní knihovny a získává možnost "vybírat" si do svých fondů nové publikace a především časopisy do čítárny z SSK, jež má právo povinného výtisku. Tehdejší zaměstnanec SSK Dr. Kristek začal zpracovávat přírůstkové seznamy a katalogy knih, začal převoz knih z oborů malířství, sochařství, architektury, lidové tvorby, uměleckých řemesel, textilního umění, skla, keramiky, porcelánu, grafiky, písmomalířství, vlastivědy a dalších do knihovny SM. Obdobně SSK měla získat část publikací z fondu muzejní knihovny. Avšak již během roku byla změnou organizace tato spolupráce zastavena.

Od října 1951 nastoupil do muzea jako dobrovolný pracovník pro knihovnu Jan Štěnička, bývalý ředitel knihovny Obchodní a živnostenské komory v Liberci. Od roku 1959 dochází pod jeho vedením k inventarizaci a katalogizaci knihovního fondu.

V době tzv. normalizace (1973) byly z knihovního fondu vyřazeny publikace prvorepublikových autorů - Masaryka, Beneše a dalších a převedeny do Krajského muzea v Teplicích (tehdejší nadřízený orgán SM). Jednalo se přibližně o necelou stovku publikací. Přibližně stejný počet těchto "závadných" knih se podařilo převést do sbírkového fondu muzea. V roce 1973 je uváděn stav knižního fondu cca 30 000 knižních jednotek.

V dalších letech jako i nyní knihovna nadále doplňuje své fondy o publikace z oborů činnosti, kterými se muzeum zabývá, tj. dějiny umění, současné umění a design, sklo, architektura, regionální literatura, obrazové a encyklopedické publikace, odborné časopisy z oblasti historie, fotografie, archeologie, etnografie, ochrany památek a životního prostředí, přírodních věd, katalogy výstav, muzejní sborníky z ČR i ze zahraničí. Nové publikace jsou získávány koupí, tuzemskou a mezinárodní výměnou, předplatným a částečně též dary. Knihovna provádí běžnou výpůjční činnost, evidenci, MVS, revize, digitalizaci fondu a další běžné knihovnické činnosti.


 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 13.12.2017 02:37:22