Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

KOŽENÝ FOTBALOVÝ MÍČ

KOŽENÝ FOTBALOVÝ MÍČ

30.-40. léta 20. století

Na návsi v Šebáňovicích (okres Benešov) si místní kluci kopali s tímto balonem tak dlouho, až jeho kaučuková duše na počátku 50. let nevydržela a kožený obal skončil zahozený na půdě domu č.p. 1 místního truhláře, hrobníka, porybného a předsedy MNV Karla Křížka. Koncem 80. let jeho vnuk Jiří Křížek míč nalezl, opravil a na jaře roku 2016 si jím v čase Mistrovství Evropy ve fotbale vyzdobil kryt radiátoru před svou muzejní kanceláří. Odtud míč v září tohoto roku doputoval do vitríny jako exponát měsíce.

Z historie fotbalového míče:
Fotbal, který známe dnes, se podle dochovaných pramenů zrodil v Anglii v šedesátých letech devatenáctého století. To, co bylo předtím, fotbal jen zdaleka připomínalo. Zapátráme-li v historii, budeme dříve než o fotbale hovořit obecně o míčových hrách. Platon píše ve svém díle "Faidon" o míči, který se skládal z dvanácti barevných dílů, v Řecku se údajně hrálo s míčem vycpaným, ale už tehdy se hrálo i s míčem plněným vzduchem. Římané rozeznávali pět druhů míčů. Řecky se nazýval "palla", francouzsky "balle", německy a anglicky "ball". V roce 1855 chemik a vynálezce Charles Goodyear vytvořil míč z vulkanizovaných pryžových plátů slepených ve švech, který se vzhledem podobal dnešním basketbalovým balonům. Premiérově byl revoluční fotbalový balon použit v utkání mezi celkem Oneida FC a týmem, který byl složený z hrčů dvou škol v Bostonu. Zápas se hrál 7. listopadu 1863, pár týdnů poté, co byla v Anglii založena první fotbalová asociace na světě. Je zajímavé, že se míč Charlese Goodyeara neztratil. V roce 1925 jej rodina Smith-Millerů věnovala Společnosti pro záchranu starožitností z Nové Anglie a později se balon dostal do Národní fotbalové síně slávy ve městě Oneonta ve státě New York, kde je uložen jako cenná relikvie dodnes.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...


















WebArchiv

 

 

 

 

FOTOGRAF RUDOLF GINZEL
8. 10. 2014 - 1. 3. 2015


Fotograf Rudolf Ginzel - plakát V roce 2014 uplyne 70 let od úmrtí Rudolfa Ginzela (1872-1944), profesora a amatérského fotografa z Liberce. Severočeské muzeum spravuje soubor téměř pěti set zachovalých skleněných a listových negativů z jeho tvorby. Snímky zachycují různá zákoutí starého Liberce a okolních obcí, ale oblíbená místa měl Ginzel také na Českolipsku, Frýdlantsku či v Jizerských horách. Fotografie nám přibližují podobu měst, lidové architektury a zajímavé objekty, z nichž mnohé dnes již neexistují. Liberecké muzeum zatím vystavilo na podzim roku 2012 jen nepatrnou část Ginzelových fotografií, zaměřených na Liberec. Nyní bude veřejnosti poprvé představeno v reprezentativním výběru celé obsáhlé fotografické dílo Rudolfa Ginzela, které je jedním z nejcennějších fotografických fondů v severních Čechách z období let 1910-1940. Výstava tak přiblíží návštěvníkům prostřednictvím Ginzelovy tvorby vývoj amatérské fotografie na začátku minulého století.

Výstava fotografií Rudolfa Ginzela představuje průřez jeho celoživotní tvorbou v poměrně rozsáhlém výběru sta fotografií. Základním kritériem při rozhodování o zařazení jednotlivých snímků na výstavu byla jejich fotografická kvalita a zajímavě zvolený námět.

Vybrané snímky představují různé zájmové oblasti Ginzela. Věnoval se zachycení starých uliček a zákoutí měst (nejvíce Liberce, ale i Úštěku, Frýdlantu či Hejnice), jeho pozornosti neunikly ani cesty a mostky. Častým tématem jeho snímků jsou místa víry, počínaje hejnickým klášterem přes různé kostely až po svaté obrázky při poutních cestách. Porovnáme-li data snímků, zjistíme, že i přes značnou zátěž, kterou představovaly tehdejší fotoaparáty, vznikaly snímky při poměrně dlouhých výpravách, kdy navštěvoval výletní místa a zejména historické památky. Pořizoval přitom snímky hradů (Hamrštejn, Frýdštejn, Rotštejn, Sloup či polský Chojnik) i krajinných motivů jak v oblasti Jizerských hor a Frýdlantska, tak v okolí Bezdězu, v Podještědí či na Českolipsku. Rád zachycoval zádumčivá místa ve stínu lesních porostů či měnící se plochu vodních toků a rybníků s odlesky světla a zrcadlením mraků. Jako by předvídal osud dřevěné lidové architektury, dokumentoval Ginzel svým objektivem nejen starou zástavbu Liberecka, ale i roubené či hrázděné domy v širokém okolí (Dražejov, Holany, Kryštofovo Údolí, Malá Skála, Zpěvná, Žibřidice atd.). Přitom snímky nejsou neživé, naopak. Ginzel věnoval svou pozornost ve velké míře lidem - těm, kteří obývali domky zachycené na fotografiích, těm, které potkával na cestách, svým přátelům i neznámým osobám. Někdy tvoří postavy jen stafáž, jindy to jsou aranžované skupiny či jednotlivci, zvlášť působivé jsou - i přes horší technickou kvalitu - nemnohé momentky. Zajímal ho život dětí, zachycoval je při hrách či na cestě do školy. Ze snímků je patrný také blízký vztah k bratru Antonovi, který Ginzela při některých výletech doprovázel.

Význam činnosti Rudolfa Ginzela v regionálním měřítku je dnes již jistě nepopiratelný, a to nejen z hlediska využití jeho fotografií jako historického dokumentu k prvním desetiletím 20. století. Důležité je i jeho místo při sledování vývoje fotografické tvorby. Ginzelův přínos velmi výstižně popsala dr. Petra Trnková z Ústavu dějin umění, která se zabývá fotografií počátku 20. století a úlohou českých Němců v rozvoji amatérské klubové tvorby: "Jméno Rudolfa Ginzela rozhodně nepatří mezi všeobecně známá fotografická jména. Až donedávna unikalo i pozornosti odborníků, ačkoli právě tento liberecký fotoamatér, profesí překladatel a gymnazijní učitel, byl jedním z mála zdejších fotografů, kterých si už v jeho době všimli zahraniční recenzenti a jejichž snímky se dostaly i do specializovaných fotografických časopisů (poprvé byla Ginzelova práce reprodukována v prestižním časopisu Photographische Kunst)." Přínos výstavy "[...] tkví nejen ve skutečnosti, že připomene zapomenutého libereckého, případně česko-německého fotografa, ale v tom, že nalezený materiál představuje důležitý zdroj poznávání historie fotografie první poloviny 20. století v širším středoevropském kontextu. V rámci historie zdejší německé klubové amatérské fotografie té doby se jedná o zcela unikátní materiál, který se nezachoval v žádném dalším regionu."


Ke stažení:
Odkazy:
 



DOPROVODNÉ PROGRAMY
NEJEN PRO ŠKOLY


Doprovodné programy září-leden 2016

Všem, kteří by rádi pronikli hlouběji do některého z témat, jež expozice a výstavy představují, nabízíme možnost vybrat si některý z doprovodných lektorských programů. Ačkoli jsou primárně určené pro školy a školky, je možné je po domluvě uspořádat i pro veřejnost.

Ke stažení:

 nabídka programů - 1. pololetí 2016/2017

» pracovní listy



Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:

Expozice+výstavy
dospělí: 50 Kč
studenti, žáci: 20 Kč
důchodci: 20 Kč

Pouze výstavy
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120 Kč

Programy
pro školy:

jednotné: 30 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2016 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 30.09.2016 16:35:29