Severočeské muzeum v Liberci
CZ     EN     DE

Navigace

Aktuality

Připravujeme

O muzeu

Expozice

Vstupné

Knihovna

Publikace

Čtvrtletník

Sborníky

Sbírky

Služby

Pracovníci

Fotogalerie

Videogalerie

Archiv webu

Volná místa a
veřejné zakázky


Základní
dokumenty


Pro média

Kontakt

Napište nám

Muzeum dětem




EXPONÁT MĚSÍCE

Václav Žďárský: VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Václav Žďárský: STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII

UMĚLECKÝ KOVÁŘ VÁCLAV ŽĎÁRSKÝ STARŠÍ:

VÝVĚSNÍ ŠTÍT VE TVARU KLÍČE
Čechy, Turnov, kované železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2012, inv. č. OK3458

STOJANOVÝ RÁMEČEK NA FOTOGRAFII
Čechy, Turnov, kujné železo, kolem roku 1903, získáno nákupem od potomků autora v roce 2013, inv. č. OK3472


Václav Žďárský (29. 6. 1869 - 17. 4. 1948) se narodil v Příšovicích u Turnova. Řemeslu se začal učit od roku 1883 v Hodkovicích nad Mohelkou, kde po třech letech získal výuční list. Po krátkém působení v kovářských dílnách v Liberci a v Jablonci nad Nisou se roku 1888 vydal do Německa na cestu za zkušenou. Až do podzimu roku 1892 pracoval u kovářských mistrů v Drážďanech, Berlíně a Lipsku. Poté se vrátil zpět do Čech, aby si v Mladé Boleslavi otevřel vlastní dílnu, kterou však v létě 1893 opustil a odjel znovu do Německa, kde střídavě pracoval v Drážďanech a Hamburku až do roku 1902. Poté se usadil v Turnově, kde si v Riegrově ulici zřídil vlastní dílnu, ve které působil až do konce života. Dlouhá léta strávená prací v kovářských dílnách v Německu přinesla Václavu Žďárskému bohaté zkušenosti a znalosti moderních výtvarných proudů právě nastupující secese, které poté zúročil ve vlastní tvorbě na Turnovsku. Jeho nejčastějšími zakázkami byly náhrobní mříže a domovní vrata. Jeho práce z počátku 20. století se vyznačují rostlinnými motivy typickými pro ranou fázi secese a vynikajícím řemeslným zpracováním. Na jeho tvorbu navázal syn Václav Žďárský mladší, který pracoval rovněž v dílně v Turnově, kde v závěru života také vyučoval umělecké kovářství a zámečnictví na tamní Střední uměleckoprůmyslové škole.


[zobrazit/skrýt více]

» archiv...




























WebArchiv

 

 

 

 

Nabídka publikací




Markéta LHOTOVÁ ed.: Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu LIKVIDACE ŽIDOVSKÝCH ORGANIZACÍ NA ČESKÉM POHRANIČNÍM ÚZEMÍ PŘIPOJENÉM V ŘÍJNU 1938 K NACISTICKÉMU NĚMECKU
Markéta LHOTOVÁ ed.
Severočeské muzeum v Liberci ve spolupráci s ŽM v Praze, 2015
ISBN 978-80-87266-19-9
211 stran, 23 x 23 cm

Prodejní cena: 200,- Kč

Publikace je závěrečným výstupem stejnojmenného projektu (registrační číslo P410/102399), který vedla pracovnice Severočeského muzea PhDr. Markéta Lhotová a na němž spolupracovalo Židovské muzeum v Praze. Projekt probíhal v letech 2010–2014 a byl financován Grantovou agenturou České republiky. Hlavním cílem bylo vysledovat, jaký podíl na likvidaci židovských obcí a spolků měly liberecké úřadovny Komisaře pro zastavení činnosti organizací, spolků a fondů (Stillhaltekommissar für Organisationen, Vereine und Fonds, Reichenberg, zkráceně označováno STIKO) a s ním propojené společnosti pro správu a prodej majetku (Aufbaufonds Vermögensverawaltungs-Gesellschaft m. b. H. Wien, Zweigstelle Reichenberg, zkráceně Aufbaufonds). Publikace přináší texty, v nichž vedoucí grantového výzkumu shrnula poznatky o počáteční fázi likvidace na podzim roku 1938, dále seznamuje se zmíněnými libereckými úřadovnami STIKO a Aufbaufonds a podrobně se věnuje otázkám, proč právě tyto instituce byly hlavními arizátory židovských organizací v pohraničí a jaký byl její průběh. Spoluřešitelka Mgr. Vlastimila Hamáčková z Židovského muzea se pak věnuje archivním fondům pocházejícím z činnosti těchto úřadů, které jsou převážně uložené v Rakouském státním archivu, jejich zachovalosti, jednotlivým typům dokumentů a rozdělení organizací podle zaměření činnosti. Nedílnou součástí publikace je obsáhlá příloha vycházející z databáze, do které byly postupně poznatky k jednotlivým organizacím zpracovávány. Databáze je uspořádána podle správních oblastí (říšských žup, obvodů vládních prezidentů) a sídel židovských obcí a přináší základní data o průběhu likvidace židovských organizací, k nimž se zachovaly materiály – v případě židovských obcí je to většina, tj. 67 ze 70 obcí, které v pohraničí před anexí v roce 1938 fungovaly. Textovou část doplňuje ještě menší fotografická příloha představující některé typy archivních dokumentů.

Zpět na přehled…
 






Otevírací doba:
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin



Knihovna:
úterý a čtvrtek
13:00-16:00 hodin


Vstupné:
dospělí: 30 Kč
studenti, žáci: 10 Kč
důchodci: 10 Kč

» více...


Krajský úřad Libereckého kraje

Severočeské
muzeum v Liberci
je příspěvkovou
organizací
Libereckého kraje




» vypnout pozadí…

 

© 2004-2019 Severočeské muzeum v Liberci, Jiří Sloup, Anna Baldová, Ivan Rous, kolektiv, Inertia master Czech. Aktualizováno: 20.02.2019 18:54:28